Nejpodivnější ozubenci světa: 5 bizarních zubatců

08.05.2020 - Mgr. Vladimír Socha

Zuby jsou pro mnoho dravých obratlovců nejdůležitější lovnou zbraní, jiným naopak slouží jako prvek obrany. U některých zvířecích druhů se tvarové a funkční vlastnosti zubů dostaly do opravdu neobvyklých poloh

<h3>Zubatější než lev</h3><p>Paviáni <em>(Papio)</em> jsou velké africké opice z čeledi kočkodanovitých. S hmotností kolem 40 kilogramů představují jedny z největších opic na světě a dosahují přibližně poloviny hmotnosti člověka. Samci k tomu disponují zuby, které jsou mnohem větší než lidské. Jejich špičáky mohou dosáhnout délky pět centimetrů, takže jsou dokonce delší než zuby lva! <strong>Ačkoliv se špičáky těchto opic jeví jako dokonalý lovecký nástroj, opět se jedná pouze o výtvor pohlavního výběru – zuby slouží samcům k soubojům v období páření.</strong> To však rozhodně neznamená, že je paviáni nemohou použít i při obraně svého teritoria. Jejich kousnutí tak patří právem k velmi obávaným.</p> 

Zubatější než lev

Paviáni (Papio) jsou velké africké opice z čeledi kočkodanovitých. S hmotností kolem 40 kilogramů představují jedny z největších opic na světě a dosahují přibližně poloviny hmotnosti člověka. Samci k tomu disponují zuby, které jsou mnohem větší než lidské. Jejich špičáky mohou dosáhnout délky pět centimetrů, takže jsou dokonce delší než zuby lva! Ačkoliv se špičáky těchto opic jeví jako dokonalý lovecký nástroj, opět se jedná pouze o výtvor pohlavního výběru – zuby slouží samcům k soubojům v období páření. To však rozhodně neznamená, že je paviáni nemohou použít i při obraně svého teritoria. Jejich kousnutí tak patří právem k velmi obávaným.

 

<h3>Pralesní „prasojelen“</h3><p>Mezi nejbizarnější dentici v současné živočišné říši nepochybně patří zubní aparát sudokopytníka <strong>babirusy</strong> <em>(Babyrousa babyrussa)</em>. Tento zástupce čeledi prasatovitých obývá tropické pralesy a bažiny indonéských ostrovů (zejména Sulawesi). <strong>Podobá se našemu vepři, má ale poměrně dlouhé nohy, které z něj činí zdatného běžce. Jeho nejnápadnějším znakem jsou výrazné kly, které se u samců spirálovitě stáčí a vytváří nepřehlédnutelnou ozdobu.</strong> Tyto zuby jsou využívány jako zbraň při vnitrodruhovém zápolení samců. Pokud je ale majitel nestačí řádně obrušovat, mohou se pro něho stát smrtícím nástrojem – prorostou totiž jeho lebkou a než se začnou stáčet dozadu, trčí vzhůru jako jelení parohy.</p>

Pralesní „prasojelen“

Mezi nejbizarnější dentici v současné živočišné říši nepochybně patří zubní aparát sudokopytníka babirusy (Babyrousa babyrussa). Tento zástupce čeledi prasatovitých obývá tropické pralesy a bažiny indonéských ostrovů (zejména Sulawesi). Podobá se našemu vepři, má ale poměrně dlouhé nohy, které z něj činí zdatného běžce. Jeho nejnápadnějším znakem jsou výrazné kly, které se u samců spirálovitě stáčí a vytváří nepřehlédnutelnou ozdobu. Tyto zuby jsou využívány jako zbraň při vnitrodruhovém zápolení samců. Pokud je ale majitel nestačí řádně obrušovat, mohou se pro něho stát smrtícím nástrojem – prorostou totiž jeho lebkou a než se začnou stáčet dozadu, trčí vzhůru jako jelení parohy.

<h3>Šavlozubý jelínek</h3><p>Kdybyste <strong>Kabara pižmového </strong><em>(Moschus moschiferus)</em> potkali v našich lesích, asi by vám způsobil menší šok. Z tlamy tohoto jelínka totiž ční tesáky podobné těm, které známe z kreseb šavlozubých tygrů! Na rozdíl od zmíněných vyhynulých koček jsou však tito přežvýkaví sudokopytníci zcela neškodnými býložravci. <strong>Obývají poměrně velkou část Asie a při hmotnosti kolem desíti kilogramů jsou spíše malými kopytníky. Tesáky, které ční až deset centimetrů z jejich horní čelisti, využívají samci při vzájemným soubojích v období říje.</strong> Navzdory svému poněkud výhružnému vzhledu představují kabaři soumračné až noční živočichy, kteří jsou obvykle velmi plaší.</p>

Šavlozubý jelínek

Kdybyste Kabara pižmového (Moschus moschiferus) potkali v našich lesích, asi by vám způsobil menší šok. Z tlamy tohoto jelínka totiž ční tesáky podobné těm, které známe z kreseb šavlozubých tygrů! Na rozdíl od zmíněných vyhynulých koček jsou však tito přežvýkaví sudokopytníci zcela neškodnými býložravci. Obývají poměrně velkou část Asie a při hmotnosti kolem desíti kilogramů jsou spíše malými kopytníky. Tesáky, které ční až deset centimetrů z jejich horní čelisti, využívají samci při vzájemným soubojích v období říje. Navzdory svému poněkud výhružnému vzhledu představují kabaři soumračné až noční živočichy, kteří jsou obvykle velmi plaší.

<h3>Nebezpečný pojídač trávy</h3><p>Je obecně známo, že hroch patří k nejnebezpečnějším zvířatům afrického kontinentu. <strong>Tento až čtyřtunový kolos disponuje ohromnou lebkou a silou stisku kolem 8 100 newtonů. Jeho špičáky mohou dorůst délky až 50 centimetrů, řezáky asi 40 cm.</strong> Toto zvíře je zdánlivě neškodným býložravcem, ale kvůli své agresivitě může představovat smrtelnou hrozbu každému vetřelci. Jsou zaznamenány četné případy zabití člověka hrochem. V jednom případě byl dokonce pokousán a téměř pozřen průvodce turistů, který útok se štěstím přežil, ale přišel o ruku. Sám potom popisoval, že hrochovy zuby jeho tělem projížděly jako pověstný nůž máslem.</p>

Nebezpečný pojídač trávy

Je obecně známo, že hroch patří k nejnebezpečnějším zvířatům afrického kontinentu. Tento až čtyřtunový kolos disponuje ohromnou lebkou a silou stisku kolem 8 100 newtonů. Jeho špičáky mohou dorůst délky až 50 centimetrů, řezáky asi 40 cm. Toto zvíře je zdánlivě neškodným býložravcem, ale kvůli své agresivitě může představovat smrtelnou hrozbu každému vetřelci. Jsou zaznamenány četné případy zabití člověka hrochem. V jednom případě byl dokonce pokousán a téměř pozřen průvodce turistů, který útok se štěstím přežil, ale přišel o ruku. Sám potom popisoval, že hrochovy zuby jeho tělem projížděly jako pověstný nůž máslem.

<h3>Skutečný jednorožec</h3><p><strong>Narval jednorohý</strong> <em>(Monodon monoceros)</em> obývá moře v okolí severního polárního kruhu. Jeho pověstný „roh“ však žádným rohem není – ve skutečnosti se jedná o extrémně prodloužený zub, konkrétně protažený řezák horní čelisti. <strong>Tento zub je horizontálně prodloužený až do délky kolem 2,5 metru, takže významně přečnívá celé tělo a je nejnápadnějším znakem tohoto malého kytovce.</strong> Původně se vědci domnívali, že se jedná o nástroj rituálních soubojů, tento názor však dnes již opouštějí. Je pravděpodobné, že jde spíše o jakési orientační čidlo, které navádí narvala vodou a snad také pomáhá najít místa se slabším ledem na hladině. To pak může narval hlavou prorazit a hledat kořist.</p>

Skutečný jednorožec

Narval jednorohý (Monodon monoceros) obývá moře v okolí severního polárního kruhu. Jeho pověstný „roh“ však žádným rohem není – ve skutečnosti se jedná o extrémně prodloužený zub, konkrétně protažený řezák horní čelisti. Tento zub je horizontálně prodloužený až do délky kolem 2,5 metru, takže významně přečnívá celé tělo a je nejnápadnějším znakem tohoto malého kytovce. Původně se vědci domnívali, že se jedná o nástroj rituálních soubojů, tento názor však dnes již opouštějí. Je pravděpodobné, že jde spíše o jakési orientační čidlo, které navádí narvala vodou a snad také pomáhá najít místa se slabším ledem na hladině. To pak může narval hlavou prorazit a hledat kořist.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svoboda z oceli a kůže

Společnost: Harley-Davidson
Založena: 1903, USA, Milwaukee
Ikony: modely JH „Two-Cam“ (1928), Hydra-Glide (1952), Electra Glide (1965), FX Super Glide (1971)

Motorky Harley-Davidson, které dnes více než co jiného představují synonymum svobodného životního stylu, vznikly vlastně opravdu pro zábavu. Jejich „otcové“ – ve skutečnosti dvacetiletí mladíci a potomci anglických emigrantů Arthur Davidson a William Harley – si prostě chtěli urychlit časté cesty k jezeru. A tak je napadlo přišroubovat k obyčejnému jízdnímu kolu benzinový motor. Svou myšlenku ovšem dále rozpracovávali a již v roce 1903 spatřil světlo světa jejich „stroj číslo jedna“. Dokázal vyvinout rychlost až 60 km/h a jezdil i do kopce. Podnikaví mladíci motorku prodávali za 200 dolarů (asi 112 tisíc korun v dnešních cenách) a zakázky se jen hrnuly. Není divu – ceny automobilů se tehdy pohybovaly v řádech tisíců dolarů. Ocelový orel, symbol jejich nově založené firmy Harley-Davidson (H-D), mohl hrdě vzlétnout. 

Bezstarostná jízda

S trochou nadsázky lze říct, že jejich společnost v následujících desetiletích přežila vše: velkou hospodářskou krizi, období špatné kontroly kvality, finanční propad i konkurenci levnějších a zpočátku dynamičtějších japonských výrobců. Stačila si však přitom připsat hned několik legendárních kousků. Jeden takový vznikl roku 1952 pod označením Hydra Glide: na jeho slávě se pak velkou měrou podílel i film Divoch s Marlonem Brandem v hlavní roli, v němž se záporný hrdina proháněl právě na této „těžké mašině“. V 60. letech se harleye staly doslova reklamou na svobodu, poté co se objevily v kultovním snímku Easy Rider (Bezstarostná jízda). Model FLH Electra Glide (1965) dodnes tvoří zlatý standard amerických motorkářů.  

Ačkoliv firma prošla mnohými krizemi a její motorky byly svého času spojovány s temným podsvětím, nakonec si dokázala místo na trhu udržet. Stále platí, že pro většinu lidí je jakýkoliv „svalnatý“ motocykl prostě „hárlej“ a stejně tak slavná značka evokuje představu chopperu – v obou kategoriích má přitom H-D na všech kontinentech už dlouho silnou konkurenci. Každoročně pak vyjede na silnice na 300 tisíc nových modelů, jejichž základní pořizovací cena se pohybuje v přepočtu kolem čtvrt milionu korun. (foto: Unsplash, CC0)

Zajímavosti

Soukromé civilní lodě pomohly evakuovat britské a francouzské vojáky z obleženého přístavu. Malba britského malíře Charlese Cundalla.

Válka

Kometa 2I/Borisov byla první kometou přilétající z mezihvězdného prostoru, jakou astronomové zaznamenali při průletu Sluneční soustavou v roce 2019. Dalším podobným objektem byla `Oumuamua, u které ale panují dohady, zda šlo skutečně o kometu nebo o planetku.

Vesmír

Nejstarší 3D mapa podle archeologů zřejmě znázorňuje území v západní Francii.

Věda
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907