Geologové objevili doklady přítomnosti fotosyntetického kyslíku v horninách starých 3,2 miliardy let
Fotosyntéza, při které vzniká kyslík, je jedním z klíčových biologických procesů na naší planetě. Zároveň se ukazuje, že je doopravdy prastará.
Geologové Wisconsinské university v Madisonu nalezli v horninách z východu Jihoafrické republiky, které vznikly před 3,23 miliardami let na mořském dně, věrohodné stopy kyslíku. Jediným možným vysvětlením podle nich je, že narazili na kyslík pocházející z dávné fotosyntézy. Podle výsledků studie se koncentrace kyslíku tehdy pohybovala kolem 0,1 procenta hodnot v dnešním oceánu.
Jde o nejstarší známý doklad fotosyntézy. Až doteď se mělo za to, že se volný kyslík na Zemi ve větším množství objevil až zhruba před 2,2 miliardami let.
University of Wisconsin-Madison, Earth and Planetary Science Letters
HistoriePoslední stránka Ústavní listiny s podpisem T. G. Masaryka (5. března 1920) a dalších vysoce postavených politiků.
RevueAutoportrét Albrechta Dürera a jeho milionová skica.
VědaPřívěsek z polské jeskyně Stajnia
PřírodaVšichni kolibříci se živí v prvé řadě nektarem. Nejen proto, aby dokázali „zastavit ve vzduchu“ před jakýmkoli květem v téměř libovolné pozici, potřebují jedinečné manévrovací schopnosti, která jim například jako jediným ptákům dovolují ve vzduchu couvat. K tomu jsou vybaveni silnými létacími svaly, jež představují až třetinu hmotnosti těla a rovněž rychlým metabolismem, který jim umožní kmitat křídly až 80 krát za sekundu! Relativně (v poměru k tělu) dlouhá křídla opisují ve vzduchu osmičky a elipsy. Na snímku dvojice kolibříků šestibarvých (Selasphorus platycercus).
CestováníV opatství Sénanque působí cisterciáci a věnují se chovu včel i pěstování levandule. (foto: Shutterstock)
