Už čtrnácté mistrovství světa v atletice vypuklo v sobotu v Moskvě. Jeho dějištěm je největší sportovní stadion v Rusku, Lužniky (v překladu „Louky“), a jeho okolí na břehu řeky Moskvy
Islámská víra a čtení Koránu provází muslimy po celý život.
Ačkoliv první myšlenka na uspořádání mezinárodního atletického klání se objevila již na počátku 20. století, trvalo dlouhá desetiletí, než se akci podařilo zrealizovat. Na prvním mistrovství pořádaném v Helsinkách bojovalo 1355 atletů a atletek o 41 sad medailí, nejvíce (24) jich získala americká výprava, avšak do tehdejší NDR putovalo nejvíce zlatých (10). Dařilo se i české výpravě, která obsadila celkově čtvrté místo v pořadí zemí, a právě zde stanovila dosud nepřekonaný světový rekord v běhu na 400 m Jarmila Kratochvílová.
Letos se světové mistrovství poprvé koná v Rusku, a hlavním dějištěm je areál největšího sportovního stadionu v Moskvě, Lužniky, jenž byl postaven roku 1956 a slouží především jako hřiště fotbalových klubů Torpedo a Spartak. Kromě fotbalových zápasů (konalo se zde i finále poháru UEFA a Ligy mistrů) se zde hrálo finále hokejového mistrovství v roce 1957 (zápas SSSR se Švédskem přilákal tehdy rekordní návštěvu pětapadesáti tisíc diváků), roku 1980 olympijské hry (to se ještě stadion jmenoval po V. I. Leninovi) a koncertovalo zde množství kapel včetně Madonny, U2 nebo Red Hot Chilly Peppers. Zvláštností je povrch stadionu: kvůli chladným zimám je zde trvale položen umělý trávník.
V dnešní době, po stavebních úpravách, má stadion kapacitu 78 tisíc míst, která jsou všechny krytá, avšak rekordní návštěva byla mnohem větší: fotbalový zápas mezi Ruskem a Itálií roku 1963 sledovalo podle oficiálních údajů 102 538 diváků.
PřírodaKterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.
VědaČerná skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.
VesmírBohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.
HistorieHugh O’Flaherty (1898–1963) zachránil za druhé světové války v Římě tisíce ohrožených lidí.
Zajímavosti<h3>Praktické dílo pouště</h3><p>Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.</p>
