Největší stavby světa: Domovy vzdušných obrů

18.10.2013 - Jan Miklín

Mezi největší stavby světa, jaké kdy byly postaveny, patří hangáry pro letadla či vzducholodě. Podívejme se na několik takových obrů, jejichž osud se často vydal jiným směrem a dnes pod jejich střechou najdeme třeba akvapark


Reklama

To je případ jedné z vůbec největších staveb, jaké kdy člověk vytvořil, hangáru Aerium. Ten v německém Braniborsku, asi 60 km od Berlína, postavila v 90. letech společnost Cargolifter, která zde chtěla vyrábět vzducholoď nové generace – CL 160. Ta ale nakonec vůbec nespatřila světlo světa a budova, do které by se vešla celá – byť položená – Eiffelova věž, byla na prodej. Zájem projevila malajská společnost, jež zde vybudovala vodní park pojmenovaný Tropical Islands. Budova o objemu 5,5 mil. m3 a rozměrech 360 x 210 x 107 m tak nyní hostí dokonalou imitaci tropického prostředí včetně umělého slunce. To svítí na mangrovový prales, obří bazén obklopený písečnou pláží nebo lagunu s fontánami, proudy a peřejemi.

Hangár „jedna“ pro vzducholoď

Vskutku obřích rozměrů dosahovaly hangáry, postavené během zlaté éry vzducholodí na počátku 20. století. V amerických poměrech historickou stavbou, dokumentující počátky moderní architektury, je jedna z ikonických budov kalifornského Sillicon Valley. Hangar One, jak se jmenuje, byl postaven v roce 1933 jako domov vzducholodi USS Macon. Design budovy byl tvary vzdušného plavidla inspirován a má oválný, aerodynamický tvar. Žádní drobečkové nejsou ani dveře, každé jejich křídlo váží 180 tun a otevírá jej elektrický motor o výkonu 150 koňských sil. V prostorách budovy s rozměry 345 x 94 x 60 se dokonce občas tvořila mlha.

Dnes je budoucnost stavby poněkud nejistá – zjistilo se totiž, že do svého okolí uvolňuje toxické látky. Kromě nejjednodušší možnosti – prostě hangár zbourat – se objevilo několik návrhů, jak stavbu zbavit toxicity a zároveň zachovat, avšak většina narazila na problém s financováním, statutem chráněné památky či zájmy vlastníka, kterým je NASA.

Porodnice Jumbo Jetů

První místo v žebříčku nejobjemnějších staveb světa drží od roku 1967 továrna firmy Boeing v americkém Everettonu. Její objem je 13 385 378 m3 a plocha bezmála 400 tis. m3. Impulsem pro stavbu obřího závodu bylo získání kontraktu na výrobu slavného modelu B-747 Jumbo Jet. Ten se zde – momentálně v osmé generaci – vyrábí dodnes, kromě něj z továrny vyjely desítky kusů Boeingu 767, 777 a nejnověji moderního Dreamlineru (Boeing 787).

Již od roku 1968 nabízí společnost Boeing leteckým fandům možnost komentované prohlídky továrny. Z hodinu a půl trvající procházky si však odnesete jen zážitky, fotografování ani natáčení videa není povoleno.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Profimedia, Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907