Nejvyšší hofmistři předposledního císaře

29.10.2015 - Jiří Pernes

Jakkoli postupující demokratizace v Rakousku ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století přiznávala širokým masám obyvatel stále více občanských práv, zůstával jeden symbol habsburské monarchie pevný a zdánlivě neotřesitelný – císařský dvůr ve Vídni.


Reklama

Oblíbenec vídeňské společnosti

Nejvyšší hofmistr musel podle staré zvyklosti pocházet z knížecího rodu. Na přelomu 19. a 20. století zaujímal toto postavení Rudolf kníže Lichtenštejn, o němž současníci píší: „Byl neobyčejně oblíbenou postavou vídeňské společnosti. Ještě v pokročilém věku to byl krásný, elegantní a urostlý muž, sotva jste si mohli představit osobnost, jež by mohla ideálnějším způsobem zastávat funkci nejvyššího hodnostáře staroslavného císařského dvora. Kníže Rudolf Lichtenštejn byl jezdcem a znalcem koní světové pověsti, a dokud byl u dvora, zastával také úřad nejvyššího podkoního a věnoval tomuto odvětví své činnosti s velkým úspěchem značnou péči… Císařský dvůr nalezl v něm osobu, která ho reprezentovala co nejdůstojněji.“

Kníže Lichtenštejn byl – opět podle starobylého zvyku – také plukovníkem všech panovníkových osobních gard. Nosil generálskou uniformu s odznakem jezdecké eskadrony osobní panovníkovy gardy a při zvlášť slavnostních příležitostech bíločervenou uniformu generála jízdy.

Císařův důvěrník

V roce 1907 knížete Lichtenštejna ve funkci nejvyššího hofmistra vystřídal Alfréd kníže Montenuovo, dosavadní druhý nejvyšší hofmistr. Nebyl tak urostlý a elegantní jako jeho předchůdce, byl zavalité postavy, avšak pravidelné rysy jeho tváře vyjadřovaly vedle přirozené inteligence také nemalou energii, kterou beze zbytku vložil do služby panovníkovi. Zatímco knížete Lichtenštejna bylo možno vidět jen ve vojenské uniformě, jeho nástupce nosil civilní obleky nebo bohatě vyšívaný slavnostní stejnokroj nejvyššího hofmistra.

Avšak i kníže Montenuovo byl – jako většina příslušníků rakouské šlechty – starým vojákem. Svědčila o tom mimo jiné i válečná medaile, kterou získal v průběhu vojenského tažení v roce 1878 – vyznamenání, jež bylo velmi vzácné. Především však byl Montenuovo zdatným úředníkem, jenž rychle chápal, člověkem s bystrým rozumem, energickým mužem, který pevnou rukou řídil složité soukolí císařského dvora. V jeho rukách se soustředila značná moc, které dokázal využívat. Každodenním stykem se mezi ním a panovníkem vyvinulo pouto jisté důvěrnosti. Císař se knížeti mnohdy svěřoval i s politickými problémy, které do jeho pravomoci nespadaly, a chtěl znát jeho názor na jejich řešení.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nález zhruba 25 tisíc let staré sošky se stal vědeckou senzací, která k moravským vykopávkám přitáhla zraky světových odborníků. Do Věstonic dorazil obdivovat poklady historie i velikán francouzské archeologie Henri Begouën.

Zajímavosti

Jeden z mnoha výhledů na jezero Cuicocha korunované dvojicí ostrovů.

Příroda

Chtřestýšovec Protobothrops mucrosquamatus - jeden z jedovatých hadů, jejichž genom vědci porovnávali s tím lidským.

Zajímavosti
Vesmír
Historie

Mozek pacienta s Creutzfeldtovou–Jakobovou chorobou. Šipky ukazují místa zasažená prionem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907