Několikapatrový most: Multifunkční komplex nad řekou

21.09.2013 - Igor Mahal

Pěší cesty, cyklostezka, parkoviště pro automobily, vycházkové molo, přístav, nákupní centrum, muzeum, knihovna. To vše v sobě spojuje unikátní několikapatrový most. Byť jde zatím o pouhý projekt, je více než pravděpodobné, že se brzy dočkáme jeho postavení. Jihokorejci jsou z něj totiž nadšení


Reklama

Plán futuristického díla vznikl v korejském architektonickému studiu Planning Korea a je určen pro metropoli Soul. Jihokorejské hlavní město se sice může pochlubit desítkami železobetonových mostů, všechny ovšem slouží k jedinému účelu – přepravit transport či pasažéry na druhý břeh řeky Han. Plánovaný supermoderní most Paik Nam June Media Bridge, jak zní jeho oficiální název, bude multifunkční. Pro přelidněné město tedy ideální stavba, která nejen zlepší dopravu v centru metropole, ale také ji kulturně obohatí. Most nabídne prostorné parkoviště pro automobily, pěší zónu, cyklostezku, zábavní prostory a jeho součástí bude i rozsáhle muzeum a knihovna. Navíc 1 080 metrů dlouhý kolos poslouží jako lodní přístav.

Z hlediska použitých technologií půjde o naprostou špičku. Jak už to u moderních projektů bývá zvykem, i jihokorejská stavba si bude elektřinu vyrábět sama pomocí solárních panelů. To ale není vše. Povrch několikapatrového mostu je pokryt zelení a bude zveleben vertikálními i horizontálními sady, k jejichž zalévání se bude využívat dešťová voda ze střechy komplexu. Řada mol a drobných přístavů, které budou na most napojeny, cestujícím usnadní přístup k vodním taxíkům, jachtám či vyletním lodím. Spodní patro mostu bude sloužit jako automobilový přejezd, zbytek mostu využijí výhradně pěší a cyklisté.

Svůj název most získal po jihokorejském zakladateli uměleckého žánru videoart Nam June Paikovi. Jako pocta slavnému umělci solární panely stavby poslouží jako promítací plátno současným tvůrcům videoartu. Ve dne návštěvník Soulu bude moci obdivovat architekturu mostu, v noci se celá stavba promění v obří rozzářené umělecké dílo.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: www.designboom.com

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907