Vědci trénují systém umělé inteligence SegNet, aby chápal, co vlastně vidí
Naučit stroje pochopit, co vidí kolem sebe, aby se mohly orientovat ve světě, není vůbec snadné. Není to jenom o hardware, stroj také musí být schopný rozeznat okolní objekty, roztřídit si je a pak se podle situace správně zachovat.
Na Univerzitě v Cambridgi vyvíjejí systém umělé inteligence SegNet, který strojům umožňuje rychle rozeznávat objekty v okolí. Prý je v tom lepší, než ty nejpokročilejší radarové systémy dnešních chytrých automobilů. V budoucnu ho jistě ocení autonomní vozidla nebo roboti.
SegNet se podívá na ulici před sebe a prakticky okamžitě dokáže zařadit všechno, co vidí, do celkem 12 kategorií (silnice, dopravní značky, chodci, stromy, budovy, atd.). Systém funguje za všech světelných podmínek, ve dne i v noci. Prozatím se orientuje v městském prostředí, ale jeho autoři ho chtějí naučit rozeznávat objekty i na venkově, a také za různého počasí a ročních období.
University of Cambridge, CV-Foundation
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
