Nemo trefí zpátky: Klauni se milují doma

28.05.2013 - Zuzana Teličková

Mezinárodní tým vědců z Austrálie, Francie a Spojených států zjistil, že mladé ryby z korálových útesů, které vodní proud rozptýlil v oceánu, dokážou najít cestu ke svému rodišti, aby se tu mohli třít. Toto zjištění konzervativní biologové považují za zcela zlomové

<p>Via Appia se z velké části zachovala dodnes a Itálie se snaží, aby nezpustla a dál lákala turisty</p>

Via Appia se z velké části zachovala dodnes a Itálie se snaží, aby nezpustla a dál lákala turisty


Reklama

Vědci se zaměřili na klauny (Amphiprion percula) a klipky (Chaetodon vagabundus) a sledované ryby byly poprvé označeny „zevnitř“. Nová metoda spočívá ve vstříknutí nepatrného množství izotopu barya – neškodné stabilní látky – do generační mateční ryby. Izotopy jsou pak předány potomkům a stanou se součástí ušních kostí vyvíjejících se embryí. Ryby tak lze i v dospělosti snadno identifi kovat. Dva měsíce po vstříknutí izotopu odchytli vědci nově usazené ryby na stejném korálovém útesu. Ukázalo se, že u obou druhů ryb našlo cestu zpátky asi šedesát procent. Cizích jedinců bylo okolo čtyřiceti procent a připluli z nejméně deset kilometrů vzdálených útesů. Znamená to, že většina klaunů i klipek najde cestu domů, ale současně dochází k velké výměně mezi populacemi oddělenými volným mořem. Chráněné mořské útesy mohou tedy významným způsobem přispívat k udržování populace za hranicemi chráněného území.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Veleskokan goliáší, největší známý druh žáby, žije na malém území v Kamerunu. Místní ho rádi loví a prodávají jako pochoutku.

Věda

Ilustrace protoplanetárního disku okolo hvězdy TW Hydrae.

Vesmír

Podle starého mýtu polští jezdci útočili proti německým tankům

Válka

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) jako dvacetiletá. Martinů o ní později napsal: „Jen jedna otázka neopustila dodnes mé vědomí a vzpomínky. Proč jí osud dal tolik energie a tolik vzácných darů a proč jí nedal možnost, aby jich mohla využíti?“

Historie

Karlsruhe, kde se mohl podle některých teorií narodit Hauser. Ve výřezu portrét Kaspara Hausera, na němž je patrná jizva na čele po prvním údajném atentátu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907