Rohatka brazilská je velmi neobyčejným zástupcem žab. Výrazná je svou velikostí (až 20 cm), výrůstky nad očima, jež jí dodávají přímo ďábelský vzhled, i obrovskou pusou, která na šířku dokonce přesahuje délku těla této pozoruhodné žáby
Rohatka brazilská (Ceratophrys cornuta), patřící do čeledi rohatkovitých (Ceratophryidae), je obdařena velmi zdobnými vzory zelené, hnědé a béžové barvy. Ve volné přírodě byste ale zdánlivě nepřehlédnutelného tvora hledali s velkými obtížemi. Rohatka je totiž neúnavný lovec, který útočí ze zálohy a své pestré zbarvení využívá k dokonalému maskování. Najde si vhodné místo a zahrabe se tak, že pozorné oko může vidět pouze část hřbetu a hlavu s obrovskou pusou. Poté nehnutě vyčkává a útočí prakticky na cokoli, co dokáže spolknout.
TIP: Žabí supermani: Proč je žabí jazyk tak dokonalou zbraní?
Za oběť jí padnou mravenci a brouci ale také drobní plazi, myši i savci. Větší kořist tvoří více než polovinu její potravy a ochotně spolkne i jiné žáby. Agresivita tohoto druhu se projevuje už v raném věku, kdy se pulci rohatky vzájemně napadají už nedlouho poté, co přijdou na svět. Neukojitelný apetit se někdy stává rohatkám osudným, protože se doslova zadusí příliš velkým soustem. V souladu se svou povahou jsou tyto žáby velmi agresivně teritoriální. Žijí v Amazonii na území Brazílie, Bolívie, Kolumbie, Ekvádoru, Venezuely, Peru, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany.
Shutterstock
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)