Neprodyšná atmosféra Venuše: Skleníkový efekt a pětisetstupňová výheň

01.07.2014 - Michal Švanda

Povrchová teplota a atmosférický tlak dělají z Venuše nehostinnou vyprahlou poušť s nedýchatelnou atmosférou naprosto nevhodnou pro pozemské formy života


Reklama

Venuše je obklopena velmi hustou atmosférou, která sahá až do výšky okolo tisíce kilometru nad povrch planety, kde kosmické družice objevily vodíkovou korónu. (Pro srovnání připomeňme, že Mezinárodní vesmírná stanice obíhá Zemi již ve vzduchoprázdnu ve výšce 400 km.)

Do výšky asi tří set kilometrů sahá vrstva tvořená převážně heliem, pod níž již najdeme hustou část především oxidu uhličitého s malými příměsmi dusíku, kyslíku a vodních par. Atmosféra je tak hustá, že tlak na povrchu planety je devadesátkrát větší než atmosférický tlak na Zemi. To odpovídá tlaku vody v oceánu v hloubce 800 m.

Tip: Horká Venuše – Neprůhledná planeta plná sopek

Výheň, výheň, výheň

Ve výšce 50–70 km se nachází hlavní vrstva celoplanetární oblačnosti. Mraky jsou tvořeny převážně oxidem siřičitým a také kapičkami kyseliny sírové. Jejich vrcholky mají teplotu kolem −45 °C, teplota směrem dolů prudce roste a dosahuje více než 400 °C na povrchu a přes 500 °C v rovníkových oblastech. Vysoká teplota je důsledkem intenzivního skleníkového jevu a kvůli obrovské tepelné setrvačnosti jsou rozdíly v teplotách mezi noční a denní stranou zanedbatelné.

Vzhledem k tomu, že Venuše má velmi malý sklon rotační osy, nedochází ani ke střídání ročních období, a tak se teplota výrazně mění pouze s výškou. Z radarových pozorování vyplývá, že na vrcholcích hor se vyskytuje látka s vlastnostmi pozemského sněhu, která se v nižších oblastech dostává do plynného stavu a na vrcholcích hor po změně skupenství padá zpět k povrchu. Chemické složení této látky není jasné, uvažuje se o sloučeninách teluru nebo síry.

Tip: Průzkum Sluneční soustavy: Družice na cestě k Venuši 2. (seriál)

U povrchu jenom vánek

Celá atmosféra velmi stabilně cirkuluje, větry v horních vrstvách dosahují rychlosti 360 km/h, a planetu tedy oběhnou za čtyři dny. To napomáhá rozvodu tepla a nastolení rovnováhy. Povrchové větry dosahují malých rychlostí, typicky méně než 1 km/h. To však díky vysoké hustotě stačí k efektivnímu transportu prachu a malých kamínků, které jsou odpovědné za erozi povrchových útvarů. V severojižním směru se ustálily mohutné proudové systémy vyvolané konvekcí, proudící od pólů k rovníku v povrchových oblastech. V okolí pólů se stabilně nacházejí obří dvojité atmosférické víry. Výsadková pouzdra kosmických sond zaznamenala četné blesky.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 1/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Veleskokan goliáší, největší známý druh žáby, žije na malém území v Kamerunu. Místní ho rádi loví a prodávají jako pochoutku.

Věda

Ilustrace protoplanetárního disku okolo hvězdy TW Hydrae.

Vesmír

Podle starého mýtu polští jezdci útočili proti německým tankům

Válka

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) jako dvacetiletá. Martinů o ní později napsal: „Jen jedna otázka neopustila dodnes mé vědomí a vzpomínky. Proč jí osud dal tolik energie a tolik vzácných darů a proč jí nedal možnost, aby jich mohla využíti?“

Historie

Karlsruhe, kde se mohl podle některých teorií narodit Hauser. Ve výřezu portrét Kaspara Hausera, na němž je patrná jizva na čele po prvním údajném atentátu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907