Neptun: Modrý obr s neuvěřitelně rychlými větry

Reklama

Neptun je osmá a poslední planeta Sluneční soustavy. Stejně jako Uran ji řadíme mezi plynné obry, ovšem na rozdíl od Jupitera a Saturnu mezi obry ledové. Planeta byla objevena v roce 1846 Johannem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem jako vůbec jediná na základě matematických výpočtů gravitačních odchylek okolních těles. Následně planeta dostala své jméno podle římského boha moří Neptuna.

Atmosféra a složení

S rovníkovým průměrem okolo 50 000 km spadá mezi menší plynné obry sluneční soustavy. Podobně jako u ostatních plynných obrů je možno přímo pozorovat pouze svrchní vrstvy atmosféry, ve kterých je vidět několik velkých temných skvrn, připomínajících skvrny v atmosféře Jupiteru.

Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je zapříčiněna mj. přítomností většího množství metanu v atmosféře. V atmosféře panují velmi nehostinné podmínky – vane zde vítr o rychlostech překračujících tisíc kilometrů v hodině. Vnitřní stavba planety je spíše kamenitá a navíc obohacená vodním ledem.

Prstence

Neptun obklopuje zvláštní soustava prstenců, které se nejspíš skládají z ledových zrn pokrytých vrstvičkou silikátů nebo materiálu bohatého na uhlík. Při pozorování zblízka by zřejmě měly načervenalý odstín. Sledování však ukázala, že prstence kolem planety pravděpodobně nevytvářejí kompletní kruhy, ale spíše segmenty či oblouky.

Měsíce

Kolem Neptunu rotuje soustava čtrnácti měsíců: vnitřních šest patří mezi regulární, ostatní jsou neregulární (obíhají tedy planetu ve smyslu opačném rotaci, typicky po výstředných a skloněných drahách). První z nich, Triton, identifikoval William Lassel pouhých sedmnáct dní po objevu planety. Triton (s průměrem 2 700 km) dominuje okolí Neptunu – shrnuje v sobě 99,5 % celkové hmotnosti těles obíhajících planetu.