Nevítaní vetřelci: invazivní druhy ničí ekosystémy

29.05.2013 - Zuzana Teličková

Invazivní druhy dokážou narušit rovnováhu potravních řetězců, rozvrátit přírodní i člověkem vytvořené ekosystémy a snížit jejich užitek pro lidstvo

<p>V přírodě se levharti dožívají 10–15 let. Samci měří včetně ocasu okolo 220 centimetrů a váží až 50 kilogramů.</p>

V přírodě se levharti dožívají 10–15 let. Samci měří včetně ocasu okolo 220 centimetrů a váží až 50 kilogramů.


Reklama

Změny, které invazivní druhy způsobují, jsou přitom často nevratné a podle Vilàové (vědkyně z biologické stanice Doňana v Sevill, která publikovala jejich seznam) se jejich dopad může přirovnat ke škodám, způsobeným globálním oteplováním či znečištěným ovzduším. Španělský vědecký tým využil pro svou studii údaje z projektu DAISIE (Delivering Alien Invasive Species Inventories for Europe), jenž má za cíl mapovat invazivní druhy po celé Evropě a vypočítávat míru jejich vlivu na ekologii a ekonomiku. Profesorka Vilàová se zaměřila zejména na ty živočichy a rostliny, kteří zasahují do všech důležitých oblastí ekosystémových služeb, jako je podpora hlavních ekosystémových zdrojů (tj. především vodní a energetické cykly), zajištění těžby produktů (např. opylování plodin), regulace ekosystémových procesů (filtrace vody apod.) a kulturní a nemateriální užitek (estetika krajiny a rekreace).

Mezi deseti nejškodlivějšími druhy obsadili přední místa vodní pták berneška velká, měkkýš slávička mnohotvárná, ryba siven americký a nutrie říční – všechno druhy, jejichž život je nedílně spojen s vodou. Z rostlin se jako nejničivější ukázal šťavel kozí noha. Vilàová současně upozorňuje, že suchozemští obratlovci-predátoři mají velký vliv na narušení potravních řetězců původních živočišných druhů, zatímco bezobratlí živočichové, zejména hmyz a pavoukovci, devastují lesy a zemědělské plodiny, a znamenají tak obrovskou finanční pohromu. Například ztráty úrody ve Velké Británii, způsobené invazivními druhy za jeden rok, se odhadují na 2,8 miliard eur a náklady na vyhubení třiceti nejběžnějších druhů plevele tu činí více než 150 milionů eur.

V Evropě je přitom z ekologického a ekonomického hlediska prostudováno jen asi deset procent rostlinných a živočišných „přistěhovalců“. Jaký vliv mají na životní prostředí ostatní vetřelci, není zatím známo a další studie mohou přinést řadu nemilých překvapení.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle vědců bychom se při hledání mimozemského života měli zaměřit především na exoplanetyu oranžových trpaslíků.

Vesmír

V prvních letech vládnutí to rozhodně žádná selanka nebyla – roku 1853 se císaře neúspěšně pokusil zabít maďarský nacionalista.

Historie

Diego Velázquez: Vévoda Olivares na koni

Obraz Vévoda Olivares na koni (1634) od španělského malíře Diega Velázqueze upozorňuje na stoupající hladiny světových oceánů.

Revue

Jeffersonův dům vznikl jako plantážnické sídlo.

Zajímavosti

Málokdy se stává, aby člověk pod hladinou moře viděl tolik langust pohromadě. Tady jimi bylo okolí stoletého vraku doslova přecpáno

Příroda

Autonomní kabina projektu CAPRI.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907