New Horizons letí k Plutu: Cesta na konec Sluneční soustavy

29.05.2014 - Tomáš Přibyl

Trpasličí planeta Pluto je v mnoha ohledech výjimečným tělesem. A nutno podotknout, že zároveň i neznámým. To se ale již příští rok změní. Na cestě k ní je totiž sonda New Horizons


Reklama

Pluto setrvávalo dlouhé roky mimo hlavní proud zájmu kosmického průzkumu. Nejvíce za to mohla velká vzdálenost, která jej od nás dělí – průměrně 40 AU (astronomických jednotek; 1 AU = střední vzdálenost Země od Slunce). Svou roli ovšem sehrály i technické aspekty, jako byla nízká spolehlivost elektroniky nebo potíže s komunikací na obrovské vzdálenosti. V době, kdy ležely hranice našich možností zhruba mezi Venuší a Marsem, bylo i pouhé snění o cestě k Plutu značně naivní.

Cesta dlouhá devět let

Nakonec se ale k Plutu družici vyslat podařilo. Sonda New Horizons odstartovala z mysu Canaveral 19. ledna 2006. Má tvar 0,7 m silného trojúhelníku s délkou strany 2 m, s radioizotopovým generátorem připojeným na jedné straně. Na horní podstavě je připevněna parabolická anténa o průměru 2,5 m, která je schopna od Pluta komunikovat v pásmu X rychlostí 768 bitů za sekundu (na Zemi je v takovém případě nutné použít síť 70m antén DSN). Energii sondě dodává generátor, který měl v okamžiku startu výkon 228 W a při průletu bude mít kolem Pluta 174 W.

Sonda používá hydrazinové palivo. Celkem je na palubě šestnáct korekčních motorů (čtyři s tahem po 4,4 N a dvanáct s tahem po 0,8 N), které mají možnost změnit celkovou rychlost sondy až o 290 m/s. Stanice může být stabilizována tříosým způsobem (typicky při krátkodobých průletech) nebo rotací (při dlouhých přeletech).

Do neznámého světa

Hlavním cílem mise New Horizons je charakterizovat globální geologii a morfologii Pluta a Charonu a také dalších čtyř nedávno objevených měsíců, Nix, Hydra, Kerberos (S/2011 P1) a Styx (S/2012 P2). Zajímavostí je, že dva byly objeveny až po startu sondy.

Družice má dále zmapovat jejich povrchovou strukturu a prozkoumat atmosféru Pluta i její vlastnosti. K dalším cílům pak patří studium proměnlivosti atmosféry a povrchu Pluta v čase, snímkování a mapování vybraných oblastí ve vysokém rozlišení, studium horních vrstev atmosféry trpasličí planety, její magnetosféry i ionosféry, pátrání po atmosféře Charonu a hledání dalších měsíců nebo prstenců.

Kromě toho proletěla sonda New Horizons v červnu 2006 kolem asteroidu 2002 JF56 (ve vzdálenosti 102 tisíc kilometrů – asteroid má však průměr jen 2,5 km) a v únoru 2007 kolem planety Jupiter ve vzdálenosti 2,3 milionu kilometrů od povrchu rychlostí 21 km/s.

Pluto se blíží

Vlastní setkání s Plutem začne pro sondu šest měsíců před okamžikem největšího přiblížení. To by mělo být provedeno ve vzdálenosti 12 500 km od povrchu (Pluto má průměr 2 274 km) a třináct minut nato má automat minout také Charon, a to ve vzdálenosti 29 473 km. Snímky vybraných oblastí budou pořízeny s maximálním rozlišením 25 m/pixel, globální (barevná) mapa planety má mít rozlišení 1,6 km/pixel.

Tento plán se ale ještě může změnit. Vliv na něj mohou mít třeba případné objevy dalších měsíců, stejně jako varování vědců, že v okolí Pluta je mnohem více prašných částic, než jsme předpokládali. Přitom i střet se zrníčkem prachu by měl pro sondu prolétající rychlostí 13,78 km/s fatální následky. Času je zatím dost: rozhodnout se musí deset dní před nejbližším průletem, který se uskuteční 14. července 2015.

A kam dál?

Ani poté by sonda New Horizons neměla skončit na pomyslném „kosmickém vrakovišti“. Pokud to její technický stav a zásoby pohonných látek dovolí (rozpočítány jsou do roku 2020), mohla by zamířit k jednomu či dvěma tělesům v Kuiperově pásu. Protože jde o poměrně malá tělesa (30–60 km), jež jsou navíc kvůli ohromné vzdálenosti od Slunce špatně pozorovatelná, nebyl cíl zatím vybrán (a dost možná ani objeven).

Nedávno se začalo hovořit o možnosti průletu kolem blíže neupřesněného tělesa už v lednu 2015: tedy půl roku před návštěvou Pluta. Na jedné straně by mohlo jít o generální zkoušku přístrojů, na straně druhé je ovšem otázkou, zda bude chtít NASA riskovat poškození či zničení sondy u neprozkoumaného objektu dřív, než splní hlavní úkol své mise.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 12/2012

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Elon a Grimes se poprvé společně objevili na Met Gala v newyorském Metropolitním muzeu v roce 2018.

Zajímavosti

Korálové útesy kolem ostrovů, které nejsou zamořeny krysami, jsou až o 50 % bohatší na život

Příroda

Postup stavebních prací - takhle vypadal Guédelon v roce 2017.

Historie

Odhozené odpadky mohou být podle strážců parku obzvlášť nebezpečné pro zvířata, která se je mohou pokusit sežrat. 

Revue

Systém SPLICE zařídí bezpečnější přistání na komplikovaných místech povrchu Měsíce, Marsu nebo dalších těles.

Vesmír

Nahradí krevní testy snímkování hlavy na CT?

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907