New Horizons má možná svůj největší objev: Dvě kryovulkanické sopky

10.11.2015 - Martin Reichman

Sonda New Horizons má na svém kontě možná největší objev své pouti. Na jižním pólu Pluta objevila dvojici kryovulkanických sopek


Reklama

Když se sonda New Horizons blížila v červenci k Plutu, většina odborníků očekávala snímky mrtvého ledového světa. O to větším bylo překvapením, když sonda objevila místa, která byla v minulosti s velkou pravděpodobností geologicky aktivní.

Sopky chrlící led, metan a amoniak

Nyní se schyluje ještě k většímu překvapení – sonda New Horizons během svého průletu zmapovala dvojici pravděpodobně kryovulkanických sopek. Závěry, které zatím nejsou 100% potvrzené, vycházejí z analýzy 3D topografické mapy.

Kryovulkanismus je druh sopečné činnosti, při němž dochází k výronům chladné hmoty. O kryovulkanizmu se spekuluje v souvislosti se Saturnovým měsícem Titanem, na Neptunově Tritonu vědci objevili chrliče tekutého dusíku a výrony směsice vody a ledu se objevily také na Europě a Enceladu. Ty však nepochází ze sopek.

TIP: Jaké by to bylo žít na Plutu? Extrémní mráz, šero a vichry

Dvojice objevených sopek se nachází na jižním pólu Pluta. První z nich, vědci pojmenovaná Piccard Mons, je vysoká přibližně 6 kilometrů, druhá, měřící 3 až 5 kilometrů, dostala jméno Wright Mons. Obě sopky jsou přibližně kruhového tvaru s hlubokou depresí ve svém centru. Vzdáleně tak připomínají štítové sopky, jaké známe i ze Země.

  • Zdroj textu:

    nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA/JHUAPL/SwRI

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907