Ruská družice Foton M4 měla řadu problémů, kvůli nimž pokusní gekoni na palubě pravděpodobně umrzli. Co se stalo?
Družice Foton se používá ke studiu materiálů, ale také ke zkoumání biologie v prostředí mikrogravitace. Její konstrukce vychází z prvních sovětských pilotovaných lodí Vostok, a tudíž k jejím velkým přednostem patří možnost návratu testovaných vzorků na Zemi.
Seriál Nezdary a selhání v roce 2014:
Foton M4 nesl na palubě 22 experimentů, mimo jiné elektrickou vakuovou tavicí pec Polizon 2, pět gekonů, u kterých se mělo zkoumat páření ve stavu beztíže, hmyz, celou řadu mikroorganismů a velký počet materiálových pokusů. Ihned po červencovém startu se však objevila řada problémů. Družice odmítala komunikovat s řídícím střediskem, nedostávalo se jí elektrické energie a neupravila svou cílovou oběžnou dráhu. Raketa ji nejprve dopravila na eliptickou orbitu, jež se měla postupně zakulatit, aby při obězích planety nedošlo k žádnému zrychlování, což by vadilo některým vědeckým experimentům.
Po několika dnech se naštěstí podařilo zjistit příčinu problému, a sice vyřazení palubního segmentu povelového a měřicího zařízení Komparus. Foton byl tedy uveden do provozu, ale Rusové nechtěli nic riskovat a jeho oběžnou dráhu již neupravili. Nakonec mise trvala jen 44 dní oproti plánovaným šedesáti, a přestože návratový modul úspěšně přistál u Orenburgu na jihu Ruska, vyplul na povrch další dílčí neúspěch: na palubě uhynuli téměř všichni živočichové včetně pěti gekonů – podle nepotvrzené zprávy umrzli. Vinu tedy nejspíš nese environmentální systém. Přežily však mušky octomilky a očekávané výsledky přinesla také většina materiálních experimentů.
Tajemství vesmíru 2/2015
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)