Nezdary a selhání v roce 2014: Přistání nepřistání na kometě (část 8.)

29.03.2015 - Michael Voplatka

I když modul Philae evropské sondy Rosetta na kometě nakonec přistál, dostal se mimo dosah Slunce a fungoval tak jen několik desítek hodin


Reklama

Poslední nezdar tohoto přehledu není ani tak neúspěchem, jako spíše malým šrámem na jinak velice úspěšné misi. Přistání modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko totiž nevyšlo úplně podle plánu.

Vadná tryska

Historického 12. listopadu 2014 se Philae odpojil od mateřské sondy Rosetta a čekalo jej sedmihodinové klesání. Již před tím se však objevila závada na trysce, která měla při vystřelování kotvicích harpun udržet modul přitlačený k povrchu tělesa, jehož gravitace je stotisíckrát menší než zemská! Řídící tým přesto pokračoval v přistávací sekvenci, jelikož existovala možnost, že jde pouze o závadu čidla – a pokud by se přistání odložilo, byla by pravděpodobnost úspěchu ještě menší.


 Seriál Nezdary a selhání v roce 2014:


První kontakt Philae s povrchem komety vyvolal nadšení, jenže po několika minutách začal kolísat příjem elektrické energie ze solárních panelů a rádiové spojení bylo nestabilní. Vypadalo to, jako by modul rotoval. Postupem času a s přibývajícími daty se zjistilo, že inkriminovaná tryska opravdu nefungovala. Philae tak nezůstal pevně přitlačen k povrchu a nevystřelil do něj kotvicí harpuny ani šrouby. Namísto toho se odrazil a dvě hodiny putoval nad kometou, načež se odrazil ještě jednou a po dalších sedmi minutách konečně přistál. Díky slabé gravitaci tělesa se naštěstí nepoškodil, na druhou stranu se téměř převrátil na bok a nacházel se na místě s minimem slunečního svitu, tudíž se musel spolehnout pouze na baterie.

Neúspěch? Úspěch!

Ačkoliv se neznalému pozorovateli může mise jevit jako neúspěch, pravý opak je pravdou. Hlavní úkol modulu nespočíval v přistání na kometě, ale ve vědeckém bádání – a to se zcela jistě povedlo. Baterie byly navrženy s takovou kapacitou, aby mohly všechny přístroje uskutečnit základní výzkum na jedno nabití, a tak Philae i přes svůj handicap zvládl 90 % plánované práce. Navíc se stal prvním lidským výtvorem, který přistál na kometě, a to – jak žertem dodávají představitelé Evropské kosmické agentury – hned třikrát. Existuje také jistá pravděpodobnost, že až se 67P/Čurjumov-Gerasimenko přiblíží ke Slunci a světelné podmínky na jejím povrchu se změní, Philae se opět probudí. Není totiž „mrtvý“, jen spočívá v tzv. hibernaci. Ke konci své mise by pak na kometě mohla přistát i samotná Rosetta.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 2/2015

  • Zdroj fotografií: ESA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Rover Ingenuity má za sebou již 40 letů v atmosféře Marsu. (ilustrace: NASACC BY 4.0)

Vesmír

Císař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Marie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Pelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907