Nezdary a selhání v roce 2014: Přistání nepřistání na kometě (část 8.)

Poslední nezdar tohoto přehledu není ani tak neúspěchem, jako spíše malým šrámem na jinak velice úspěšné misi. Přistání modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko totiž nevyšlo úplně podle plánu.

Vadná tryska

Historického 12. listopadu 2014 se Philae odpojil od mateřské sondy Rosetta a čekalo jej sedmihodinové klesání. Již před tím se však objevila závada na trysce, která měla při vystřelování kotvicích harpun udržet modul přitlačený k povrchu tělesa, jehož gravitace je stotisíckrát menší než zemská! Řídící tým přesto pokračoval v přistávací sekvenci, jelikož existovala možnost, že jde pouze o závadu čidla – a pokud by se přistání odložilo, byla by pravděpodobnost úspěchu ještě menší.

 Seriál Nezdary a selhání v roce 2014:

• Ochrnutý Nefritový králík (část 1.)
• Destrukce při testovacím letu Falcon F9R (část 2.)
• Gekoni nepřežili let (část 3.)
• Galileo na špatné oběžné dráze (část 4.)
• Prohra miniraketoplánu Dream Chaser (část 5.)
• Ohnivé divadlo rakety Antares (část 6.)
• Smrtelná daň z vesmírné turistiky (část 7.)

První kontakt Philae s povrchem komety vyvolal nadšení, jenže po několika minutách začal kolísat příjem elektrické energie ze solárních panelů a rádiové spojení bylo nestabilní. Vypadalo to, jako by modul rotoval. Postupem času a s přibývajícími daty se zjistilo, že inkriminovaná tryska opravdu nefungovala. Philae tak nezůstal pevně přitlačen k povrchu a nevystřelil do něj kotvicí harpuny ani šrouby. Namísto toho se odrazil a dvě hodiny putoval nad kometou, načež se odrazil ještě jednou a po dalších sedmi minutách konečně přistál. Díky slabé gravitaci tělesa se naštěstí nepoškodil, na druhou stranu se téměř převrátil na bok a nacházel se na místě s minimem slunečního svitu, tudíž se musel spolehnout pouze na baterie.

Neúspěch? Úspěch!

Ačkoliv se neznalému pozorovateli může mise jevit jako neúspěch, pravý opak je pravdou. Hlavní úkol modulu nespočíval v přistání na kometě, ale ve vědeckém bádání – a to se zcela jistě povedlo. Baterie byly navrženy s takovou kapacitou, aby mohly všechny přístroje uskutečnit základní výzkum na jedno nabití, a tak Philae i přes svůj handicap zvládl 90 % plánované práce. Navíc se stal prvním lidským výtvorem, který přistál na kometě, a to – jak žertem dodávají představitelé Evropské kosmické agentury – hned třikrát. Existuje také jistá pravděpodobnost, že až se 67P/Čurjumov-Gerasimenko přiblíží ke Slunci a světelné podmínky na jejím povrchu se změní, Philae se opět probudí. Není totiž „mrtvý“, jen spočívá v tzv. hibernaci. Ke konci své mise by pak na kometě mohla přistát i samotná Rosetta.