Noční obloha v únoru: Venuše a krása zimního šestiúhelníku
Nepřehlédnutelnou ozdobou podvečerní únorové oblohy bude Venuše, která bude k vidění těsně při jihozápadním obzoru v souhvězdí Střelce. Únorová obloha ale nabízí skvělé podmínky k pozorování Zimního šestiúhelníku.
V polovině měsíce (15. února) v podvečer se Venuše objeví na pomezí Vodnáře a Ryb velmi blízko Neptunu. Od jeho namodralého kotoučku, viditelného ovšem pouze v dalekohledu, ji bude dělit asi 0,2°. Následně se „sestra Země“ ocitne i nedaleko Jupitera: Dvojice nejdřív večer 22. února vytvoří pohledné seskupení s uzounkým srpkem dorůstajícího Měsíce. Venuše se pak bude na nebi k Jupiteru trvale přibližovat a vše vyvrcholí jejich konjunkcí v Rybách 1. a 2. března, kdy se proluka mezi nimi zmenší až na 0,6°. V té době už bude naše sousedka výraznou večernicí, vysoko nad západním obzorem.
Blízké setkání Venuše a Neptunu v podvečer 15. února. Nedaleko této dvojice bude k vidění i Jupiter. (zdroj: Stellarium)
Poslední jasnou oběžnicí lednové i únorové oblohy se stane Mars usazený v souhvězdí Býka. Nad horizontem setrvá až do brzkých ranních hodin a pozornost upoutá zejména výrazným naoranžovělým zabarvením. V záplavě oranžové pak bude možné na zimním nebi pokračovat i dál, jen se z království planet přesuneme do říše hvězd.
Noční obloha v zimě je mimořádně bohatá na jasné hvězdy. Většinu těch nejnápadnějších naleznete v tzv. zimním šestiúhelníku, jehož vrcholy vytyčují stálice Capella ze souhvězdí Vozky, Aldebaran z Býka, Rigel z Oriona, Sirius z Velkého psa, Procyon z Malého psa a Pollux z Blíženců. Uvnitř tohoto obrazce pak narazíte na dominantu Oriona, naoranžovělou hvězdu Betelgeuze.
Zimní šestiúhelník nad Oravskou Lesnou na Slovensku. (foto: NASA.APOD, Petr Horálek, CC BY-SA 4.0)
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. února | 7 h 22 min | 16 h 39 min |
| 15. února | 6 h 59 min | 17 h 03 min |
| 28. února | 6 h 35 min | 17 h 24 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Vodnáře, 18. února ve 23:34 SEČ vstupuje do znamení Ryb.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Úplněk | 5. února | 16 h 16 min | 7 h 40 min |
| Poslední čtvrt | 13. února | 0 h 33 min | 9 h 50 min |
| Nov | 20. února | 7 h 23 min | 17 h 26 min |
| První čtvrt | 27. února | 9 h 38 min | 1 h 30 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – viditelný na začátku února za svítání nízko nad jihovýchodem
- Venuše – viditelná večer nízko nad jihozápadem až západem
- Mars – viditelný téměř po celou noc kromě rána
- Jupiter – viditelný večer nad jihozápadem
- Saturn – nepozorovatelný
- Uran – viditelný jen v první polovině noci
- Neptun – viditelný jen na začátku února večer nad jihozápadem
Zajímavé úkazy v únoru 2023
- 3. února – Měsíc poblíž Polluxe z Blíženců na nočním nebi
- 6. února – úplňkový Měsíc poblíž Regula ze Lva na noční obloze
- 10. února – Měsíc poblíž Spicy z Panny na nočním nebi
- 14. a 15. února – měsíční srpek poblíž Antara ze Štíra na ranní obloze
- 15. února – setkání Venuše a Neptunu na podvečerním nebi (0,2°), Neptun pozorovatelný pouze v dalekohledu
- 22. února – seskupení velmi úzkého měsíčního srpku, Venuše a Jupitera na večerní obloze, na ploše o průměru asi 7,5°
- 27. a 28. února – seskupení dorůstajícího Měsíce, Marsu a Aldebaranu i Plejád z Býka na nočním nebi, na ploše o průměru kolem 20°; Měsíc pozorovatelný blízko u Marsu (cca 2°) v brzkých ranních hodinách 28. února těsně nad severozápadem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
