Amerika se nechce pomezit jen na průzkum Marsu. Nová generace raket bude zkoumat i vzdálenější světy a bude na nich hledat život. Pomůže také připravovaný dalekohled Jamese Webba
Příští generace vesmírných lodí by se měla zaměřit na hledání života ve vesmíru
V souvislosti s budoucností vesmírného bádání jsou obvykle skloňovány nové modulární rakety Space Launch System, jejichž primárním cílem by měla být pilotovaná mise na Mars. NASA ale nyní oznámila, že příští generace vesmírných korábů by se měla primárně soustředit na hledání mimozemského života.
Vzhledem k aktuálnímu technologickému vývoji inženýři odhadují, že by nový typ rakety mohl být k dispozici zhruba za sedm let, přičemž poznatky z vývoje SLS by tuto dobu mohly zkrátit až na tři roky. Hlavním cílem nové rakety by se měl stát Jupiterův měsíc Europa a také instalace nových obřích teleskopů.
Europa je vzhledem k možnému životu v jeho podpovrchovém oceánu, ve středu zájmu vědců dlouhodobě. Nové zprávy o mračnech páry zaznamenané na jižním pólu tohoto měsíce však zájem ještě více podnítily. NASA proto nyní usilovně pracuje na způsobu, jak se k Jupiterovu měsíci dostat.
Další primárním cílem blízké budoucnosti by měly být obří dalekohledy. Prvním očekávaným počinem bude instalace obřího vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), který by měl v roce 2018 nahradit dosluhující Hubbleův teleskop.
Na rozdíl od svého předchůdce se nebude JWST pohybovat na nízké oběžné dráze Země, ale bude umístěn v gravitačně stabilním umístění v tzv. Lagrangeově bodě. Teleskop bude pracovat ve vzdálenosti asi 1,5 milionu kilometru od Země, na opačné straně než je Slunce. Servisní lety současnými pilotovanými prostředky k tomuto teleskopu jsou proto prakticky vyloučeny.
NASA
ZajímavostiV roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.
VědaChytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.
VesmírVelmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509
HistorieNapoleon ruské revoluce
Alexandr Fjodorovič Kerenskij
Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.
Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.
PřírodaVýrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.
