Nové důkazy o zuřivých rvačkách a kanibalismu mezi tyranosaury

13.04.2015 - Stanislav Mihulka

Velcí dravci daspletosauři si šli po krku a když některý daspletosaurus v souboji zahynul, tak se stal pro své příbuzné lákavou kořistí


Reklama

Daspletosauři byli velcí draví dinosauři z období křídy, i když ne tak velcí jako jejich blízký příbuzný T. rex. Žili na území dnešní Alberty v Kanadě asi před 75 miliony let a živili se jako aktivní dravci i jako mrchožrouti. Paleontologové nedávno prozkoumali fosilii jednoho nedospělého daspletosaura a zjistili, že měli doopravdy rušný život.

Na kostech daspletosauřího teenagera, který měl na délku skoro 6 metrů a vážil kolem půl tuny, objevili stopy mnoha zranění. Dinosaurus je utržil během svého života a dokázal se z nich zotavit. Některá z nich byla dost děsivá a řada zranění také očividně pocházela od příbuzných velkých dravých dinosaurů, nejspíš od jiných daspletosaurů.

Podle vědců není jasné, jak mladý daspletosaurus zahynul, byla to ale podle všeho předčasná smrt. Na jeho kostře každopádně našli neklamné stopy ohryzání, k němuž došlo po smrti dinosaura. Vzhledem k povaze stop šlo nejspíš opět o velkého daspletosaura. Pokud to skutečně tak bylo, tak jde o učebnicový případ kanibalismu mezi velkými dinosaury. Daspletosaurus se do svého kolegy pořádně zahryzl a určitě i sežral pořádný kus masa.

Není to poprvé, co jsme našli známky kanibalismu u dinosaurů. Tenhle daspletosaurus je ale unikátní v tom, že má na sobě stopy předsmrtných zranění a stopy po kanibalismu zároveň.

Reklama

  • Zdroj textu:

    PeerJ

  • Zdroj fotografií: Luis Rey



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907