Australští vědci se potýkají s infekčním typem rakoviny, která se začala nezadržitelně šířit mezi tasmánskými čerty (Sarcophilus harrisii). Obzvlášť agresivní forma nemoci vytváří na krku, čenichu a jiných obličejových částech hlavy nádory, které zvířatům brání v přijímání potravy a během tří měsíců vede k jejich uhynutí
První případy rakoviny se objevily v roce 1996 a následný výzkum ukázal, že nemoc je přenosná fyzickým kontaktem, zvláště kousnutím. K pokousání přitom dochází v populaci čertů často, a to při bojích o žrádlo či o samice. V některých oblastech Tasmánie se počet zvířat snížil již o celých 90 procent a podle předpovědi odborníků se tito tvorové mohou dočkat vyhynutí již za dvacet let.
TIP: Záchrana na „ďábelském“ ostrově: Rezervace pro ďábly medvědovité
Tasmánský čert byl nyní oficiálně zařazen mezi ohrožené druhy, čímž získal o něco větší naději na přežití. Za posledních pět let věnovala vláda projektům na jeho záchranu 10 milionů australských dolarů a v dotacích hodlá nadále pokračovat. Hlavním cílem ochránců přírody je odchovat dostatečně velké množství čertů v zajetí a postupně je vypouštět do přírody. Současně vědci pracují na výzkumu rakovinného onemocnění v naději, že se jim podaří vyvinout alespoň částečně účinnou terapii či vakcínu, která by snížila množství nakažených zvířat. Ďábel medvědovitý – jak zní oficiální název této vačnaté šelmy – žije pouze na území Tasmánie a pokud by vyhynul, přišla by naše planeta o další vzácný druh.
VesmírPravděpodobnost výskytu ohnivé duhy záleží na zeměpisné šířce a klimatu: například v Los Angeles je 5× až 10× větší než v Londýně. (foto: Christa Harbig, CC BY 4.0)
VědaV období neolitu, asi před šesti tisíci lety, se v Dorstone Hill nacházel komplex dřevěných budov a pohřební mohyly. (foto: Flickr, Herefordshire Council, CC BY-ND 2.0)
HistorieSvůj původní fotografi cký materiál získala Lucia Moholy do fyzického vlastnictví teprve v šedesátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Fair use)