Nový rekord: Autonomní drony postavily provazový most pro člověka

23.09.2015 - Stanislav Mihulka

Drony dovedou postavit provazový most z ultralehkého provazu s mimořádnou pevností


Reklama

Švýcarští inženýři vyvinuli konstrukční drony, které jsou schopné autonomně a z materiálu, co si nesou s sebou, postavit provazový most natolik pevný, že unese dospělého člověka. Pomocí série simulací nejprve vytvořili algoritmy, s nimiž pak počítač autonomně řídil drony prostřednictvím wifi sítě.

Drony při stavbě mostu používají ultralehké polyethylenové vlákno Dyneema s mimořádně vysokou pevností. Metr takového materiálu váží 7 gramů a provaz o průměru 4 milimetry unese 1 300 kilogramů.

Kvadrikoptéry zvládly celou konstrukci bez lidského zásahu. Ze 120 metrů dlouhého provazu z vláken Dyneema postavily provazový most o délce 7,4 metru.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Gizmag, ETH Zürich

  • Zdroj fotografií: Institute for Dynamic Systems and Control & Gramazio Kohler Research, ETH Zurich

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907