Nový vzdušný přístav Londýna: Futuristická vize ostrovního letiště

15.11.2013 - Jan Miklín

Hlavní londýnské letiště Heathrow se potýká s nedostačující kapacitou, velkým hlukem omezujícím obyvatele okolních čtvrtí i celkovou zastaralostí. Jedním z návrhů, jak problémy se třetím nejfrekventovanějším letištěm světa vyřešit, je výstavba zbrusu nového letiště na umělém ostrově


Reklama

Poslední kapkou ve sporu o Heathrow byla žádost vedení letiště o vybudování třetí vzletové a přistávací dráhy. Proti tomu ostře protestují obyvatelé žijící v okolí letiště, a tak londýnský starosta Boris Johnson přišel s návrhem na zrušení Heathrow. Namísto něj by jako hlavní vzdušný přístav města mohlo sloužit rozšířené letiště Stansted, anebo zbrusu nová stavba jihovýchodně od města.

Vzhůru na moře

O vybudování letiště v ústí řeky Temže do moře se více či méně vážně uvažuje již od sedmdesátých let minulého století. Všechna stávající londýnská letiště – Heathrow, Stansted i Gatwick – leží velmi blízko zástavby, nebo mají příletové trasy letadel přímo nad Londýnem. Oblast dolní Temže se jeví vhodná z několika důvodů: především by zde letadla mohla startovat i přistávat 24 hodin denně bez hluku obtěžujícího obyvatele velkoměsta. Případné nouzové přistání nebo havárie by také neohrožovala zastavěné oblasti. A v neposlední řadě by nové letiště mohlo být postaveno podle nejnovějších znalostí, plánů a představ prakticky bez omezení.

Jedním z návrhů, které vypadají docela reálně, je projekt společnosti Tesrad. „Umělý ostrov má obrovskou výhodu,“ vysvětluje jeden z vizionářů, Doug Oakervee. „Se stavbou můžeme začít prakticky ihned, bez zdlouhavého vykupování pozemků nebo řešení územních plánů,“ naráží na časté administrativní problémy všech velkých staveb dneška.

Nové centrum

„Nové letiště by mělo obrovský vliv na okolní oblasti, kde by mohlo vzniknout zbrusu nové centrum s tisíci nových pracovních příležitostí,“ představuje další výhody London Britannia, jak zní navrhovaný název letiště. „Zkrátka by nepřišel ani Heathrow. Na místě stávajícího letiště by mohly vzniknout byty i pracovní místa pro statisíce lidí, jeho pozice blízko centra je ideální.“

Letiště na uměle vybudovaném ostrově by mělo stát 47 miliard liber a s šesti dráhami mít kapacitu 172 milionů pasažérů za rok. Ti by se na stanici Waterloo, tedy do samého centra Londýna, měli dostat přímou podmořskou vlakovou linkou za pouhých 30 minut.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: tesrad.co.uk

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907