Objev legendární rotundy: Místo, kde oplakali sv. Václava

Příběh o znovunalezení jedné z nejvýznamnějších českých památek se začal psát nenápadně. V prosinci roku 2003 v budově Matematicko- fyzikální fakulty potřebovali vybrat zásypy v zazděném prostoru pod podlahou jedné z místností v prvním patře. Měla zde totiž vzniknout další pracovna. 

Dělníci však museli práce pozastavit – při výkopech se pod podlahou objevily zděné bloky. Památkáři se zpočátku domnívali, že se jedná o barokní krypty, protože fakulta stojí v komplexu bývalého jezuitského kláštera. Jenže příběh se začal vyvíjet ještě zajímavěji – mezi kryptami se objevil podivný opukový blok. Tento materiál, tvořený jílovitými, prachovitými a vápencovými složkami s příměsí mikročástic mořských hub, se totiž hojně užíval ve stavebnictví románském, nikoli barokním.

Rotunda skrytá pod podlahou

Po vybourání krypt a bloku nestačili památkáři žasnout. V místě se začaly rýsovat tři části románského zdiva. Krátce poté se ukázalo, že jde o unikátní objev světového významu – byly objeveny zbytky rotundy svatého Václava. O této stavbě archeologové samozřejmě věděli, avšak podle zprávy z roku 1683 měla být od základů stržena (viz V místě zázraku).

Nejvýznamnějším nálezem je pozůstatek původní románské podlahy, která patří k nejstaršímu typu českých středověkých podlah. Tvoří ji 74 dlaždic, složených do pěti řad. Nazývá se vyšehradská, podle podobného nálezu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě. Tato v rotundě sv. Václava se však zachovala beze změny – tak, jak ji stavební mistři kdysi položili. Ve stejně autentickém stavu se vyšehradská dlažba nenachází nikde na světě.

Boj o záchranu dědictví

Nejnutnější záchranné práce provedli památkáři v letech 2004–2005 zahrnovaly především zpevnění a ošetření nálezů. stav zbytků rotundy vyžaduje také dokončení její celkové konzervace, jinak jí hrozí rozpad. Proto se představitelé fakulty spojili s experty z různých oborů a vytvořili pro památku záchranný projekt. „Zpracovali jsme projekt pro Norské fondy, který obsahuje jak archeologické a restaurátorské, tak i stavební práce. Dohromady i s projekcí náklady vychází na deset milionů korun. Podařilo se nám od ministerstva financí a ministerstva kultury tento projekt dostat. Hradí však pouze 80 procent, 20 procent musíme financovat sami,“ uvedl děkan MFF UK Jan Kratochvíl.

A protože není v možnostech fakulty hradit zbylou částku z vlastních zdrojů, rozhodla se na podporu památky založit vlastní webovou aplikaci, umožňující darovat na rekonstrukci rotundy finanční částku. K zachování stavby a jejímu zpřístupnění veřejnosti bude zapotřebí vybrat asi 2,4 milionu Kč.