Obrácená optika: Jak by mimozemšťané poznali, že na Zemi existuje život?

06.07.2014 - Martin Reichman

Neustále hledáme podmínky života na exoplanetách. Co když ale mimozemšťané dělají něco podobného také? Co by měli na planetách hledat a čeho by si měli všímat?


Reklama

Způsob, jakým nahlížíme na okolní vesmír, je z hlediska možného života založen na předpokladech a nejrůznějších měřeních. Pro existenci života považujeme za klíčové, zda se na konkrétní planetě nachází voda, či zda je v atmosféře zaznamenán metan.

Zajímavý experiment, který nyní provedla NASA, tuto obvyklou optiku otočil a podíval se na Zemi pohledem mimozemské civilizace. Je tedy Země z pohledu vesmíru potenciální nositelkou života?

V úplňku nejslabší

Pokud by mimozemšťané používali k hledání známek života podobné zařízení, jakým je například sonda LCROSS, dozvěděli by se, že Země má vlastní ozónovou vrstvu a také vodu v kapalném skupenství.

Nízkorozpočtová sonda LCROSS byla původně navržena pro hledání vody na Měsíci. Svou misi úspěšně zvládla a výsledky kterých dosáhla, byly natolik zajímavé, že se vědci rozhodli obrátit její pozornost k Zemi. Sonda postupně provedla tři pozorování Země s překvapivými výsledky.

Odlesky vesmírných těles, které jsou považovány za možný indikátor přítomnosti vody, byly více viditelné, pokud byl Měsíc ve své první, nebo naopak poslední čtvrti. Při úplňku se naopak Země jevila méně viditelnou. Rozdíl ve viditelnosti byl až dvojnásobný, což do značné míry mění náhled na výsledky pozorování nejrůznějších exoplanet.

Různé planety, různé formy života

Přítomnost vody a ozónu ale není jediným indikátorem možného života. Dokonce ani přítomnost uhlíku či kyslíku nelze považovat za určující indikátor. Fakt, že na naší planetě jsou přítomny životní formy na bázi uhlíku, totiž neznamená, že se jinde ve vesmíru nemohl život vyvíjet podle jiných biologických pravidel. Kyslík v atmosféře je důležitý pro nás, co když ale jiné formy života kyslík nedýchají, nebo dokonce nedýchají vůbec?

Informace získané ze vzdáleného výzkumu Země se ukázaly velmi užitečnými. Poopravily pohled vědců, jakým nahlíželi na možné známky života ve vesmíru a zároveň ukázaly nové možnosti ve vývoji vesmírných dalekohledů. Příští generace teleskopů by se například mohly více zaměřit na detekci ozónu pomocí ultrafialového záření, namísto dosud preferované infračervené technologie.

  • Zdroj textu:

    Unknown Country

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

I kdyby lidé dokázali na Marsu zahradničit, museli by se potýkat s extrémními výkyvy teplot a s radiací.

Vesmír
Revue

Svatava Polská (asi 1046-1048 – 1. září 1126) byla třetí manželkou Vratislava II. a od roku 1085 první českou královnou. Svatava byla s Vratislavem příbuzná. Její prababička pocházela z rodu Přemyslovců.

Historie
Zajímavosti

Posun tropických pásem bude podle vědců znamenat větší sucha v jihovýchodní Africe a větší množství záplav v jižní Indii.

Věda

„Hrábě“ č. 9013 s předváděcí kamufláží z roku 1992.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907