Obrácené role predátorů: Když je z lovce kořist

07.10.2017 - Jaroslav Petr

Pro ropuchu zelenou je mnohonásobně menší larva střevlíkovitého brouka z rodu pestřeců zdánlivě snadným úlovkem. To je ovšem jen zdání. O několik desítek minut později se z útočící žáby stává oběť

Obrácené role -<p>Mohlo by se zdát, že larva Epomis circumscriptus je ropuchou polykána. Skutečnost je taková, že žába se v tomto okamžiku marně snaží zakousnuté larvy zbavit</p>
Obrácené role -

Mohlo by se zdát, že larva Epomis circumscriptus je ropuchou polykána. Skutečnost je taková, že žába se v tomto okamžiku marně snaží zakousnuté larvy zbavit


Reklama

Malá ropucha zelená obezřetně pátrá po něčem k snědku. Ve vlhkém přítmí pod kamenem ji zaujala broučí larva, která se nedá přehlédnout. Nejenže se neukrývá, dokonce na sebe upozorňuje neustálým pohybem tykadel a háčkovitých čelistí. Mává jimi na všechny strany, jako kdyby hlásala: „Haló, tady jsem!“

Žába vystřelí na kořist svůj dlouhý lepivý jazyk. Larva reaguje rychlým protivýpadem, při kterém se ropuše zakousne do hlavy. Rozhodně se nehodlá nechat jen tak spolknout a usilovně se brání. Žába si cpe larvu přední nohou do tlamy, ale kořist se odmítá podvolit. Sevření jejích čelistí ani na okamžik nepolevuje.

Vytrvalý protivník

Zápas s mnohem menší kořistí má nečekaný vývoj. Ropucha nakonec upouští od snah larvu spolknout a zoufale usiluje o to, aby nepříjemného trapiče setřásla. Ani to se jí ale nedaří. Larva dál srdnatě vzdoruje a po chvíli přechází do protiútoku. Zasazuje žábě hákovitými čelistmi řadu těžkých ran a žabímu útočníkovi začíná jít o holý život. Kdyby ropucha mohla, určitě by svůj atak ráda vzala zpět. Na to je však pozdě. Záhy je přemožena a larva se pouští do hostiny. Když nacpaná k prasknutí odlézá do ústraní, zbývá z žáby jen hromádka kostí.

TIP: Smrt ve žlutém hávu aneb Nebezpečné dobrodružství opylování

Zápolení žáby s larvou připomíná zápas Davida a Goliáše a larva vítězí díky dokonalé strategii. S výjimkou vábících pohybů tykadel a čelistí se nehýbe, ale je v dokonalém střehu. Na žabí útok dokáže bleskově zareagovat, i když rozevření tlamy a vymrštění lepivého jazyka zabere ropuše pouhou desetinu sekundy. Larva se okamžitě zakousne do útočníka a pak prokáže obrovskou výdrž, když odolá všem pokusům o setřesení. Rychlá reakce, hbitost, síla a vytrvalost – to jsou její hlavní zbraně.

Stoprocentní výměna rolí

Žáby běžně konzumují hmyz, včetně brouků a jejich larev a oběti se pochopitelně útokům predátorů brání. V případě dvou druhů střevlíkovitých brouků z rodu pestřeců (Chlaenius), konkrétně Epomis dejeani a Epomis circumscriptus, však nabyla obrana takové účinnosti, že si živočichové vyměnili role. Brouci a jejich larvy vystupují jako lovci a žáby, například ropucha zelená (Pseudepidalea viridis), rosnička Savignyho (Hyla savignyi) nebo skokan Bedriagův (Pelophylax bedriagae), byly vmanévrovány do role kořisti. Epomis circumscriptus loví i mloky skvrnité (Salamandra salamandra) nebo čolky pruhované (Ommatotriton vittatus).

Dospělci brouků Epomis dejeani a Epomis circumscriptus se živí různými drobnými živočichy a nepohrdnou ani mršinou. Žábami si jen doplňují jídelníček. Larvy těchto pestřeců se na lov žab specializují a o jinou kořist nejeví zájem. Umění lovu zvládly dokonale a jsou ve svých útocích stoprocentně úspěšné.

Spolknutý zabiják

Larva prochází třemi vývojovými stádii a v každém z nich se živí žábami. Malé larvy žijí spíše jako paraziti. Zakousnou se do těla obojživelníka a sají jeho tělní tekutiny. Když se potřebují svléknout, aby mohly pokračovat ve vývoji, svou kořist pustí. Velké larvy se nespokojí jen s tím, že žábě doslova pijí krev. Konzumují i její tkáně a oběť obvykle zabijí. Žáby, které přežily atak larvy pestřeců, si nesou po zbytek života velké jizvy po ranách způsobených čelistmi útočníka.

TIP: Lvi říše hmyzu aneb Zabijácká duše kudlanek

O tom, že larvy jsou skutečně nekompromisní zabijáci, svědčí případ, kdy se ropuše zelené podařil zcela výjimečný kousek a larvu spolkla. V útrobách ji však udržela jen dvě hodiny. Larva zřejmě brutálně útočila kusadly na stěny ropušího žaludku a žába byla donucena nepoddajnou kořist zvrátit. Vyvrhnutá larva dlouho neváhala a znovu na ropuchu zaútočila. Tentokrát úspěšně. Svou kořist zabila a sežrala.

Výjimka nebo pravidlo?

Střevlíky a jejich larvy lovící žáby teprve nedávno popsali izraelští vědci vedení Avitalem Gasithem z university v Tel Avivu. Z přírody známe více výměn rolí mezi kořistí a lovcem.

Často však jde o vynucenou obranu nebo kořist jednorázově využije situace, kdy je predátor v nevýhodě. Příklad broučích larev, které obrannou reakci rozvinuly k dokonalému mistrovství a specializovaly se na lov svého úvodního predátora, je zcela výjimečný. Fenomén však nemusí být omezen jen na Gasithem sledovanou lokalitu v Izraeli. Naznačuje to zpráva z Japonska z roku 1821, v které je zmíněn úspěšný lov střevlíka Epomis nigricans na místního skokana černoskvrnného (Rana nigromaculata).


Chcete vědět víc? 

Jestliže chcete znát podrobnosti o výzkumu izraelských vědců a máte dostatečné znalosti angličtiny, podívejte se na stránky www.plosone.org. V závěrečné části (Supporting Information) mimo jiné najdete i odkaz na videozáznamy dokumentující neúspěšné útoky žab na střevlíkovité larvy.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Příroda 11/2011

  • Zdroj fotografií: Plos One



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907