Obratní dravci: Tuňáci plavou až 100 km/h!

26.05.2013 - Marek Telička

<p>Replika galéry Whydah spolu s poklady z jejích útrob je k vidění v  muzeu v americkém Milwaukee.</p>

Replika galéry Whydah spolu s poklady z jejích útrob je k vidění v  muzeu v americkém Milwaukee.


Reklama

Hejna tuňáků se k velké radosti rybářů dosud prohánějí ve většině světových moří a oceánů. Zatím. V souvislosti s obrovským loveckým tlakem moderních rybářských flotil je většina ze zhruba třiceti druhů tuňáků na ústupu. Tyto dravé ryby dorůstají až čtyřmetrové délky a jejich velice chutné maso je ceněno mezi milovníky rybích pokrmů. Na snímku je Gymnosarda unicolo, druh obývající teplé vody Indického oceánu.

Tělo tuňáků je dokonale aerodynamické a umožňuje rybám vyvinout ve vodě obrovskou rychlost, kterou potřebují k dostižení kořisti. Jeden z druhů tuňáků, plachetník, dosahuje dokonce neuvěřitelné rychlosti okolo 100 km/h! Takto rychlé ryby musí plavat s ústy neustále otevřenými, protože potřebují velký přísun kyslíku. Voda protéká přes jejich žábra a dodává ho tak jejich svalům v dostatečném množství. Zajímavé je, že tuňáci nejsou úplně studenokrevní, protože teplota jejich těla je o mnoho stupňů vyšší než teplota oceánu.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907