Povrch Marsu tvoří obří krátery a skalnaté hřebeny, jak dokazují snímky ze sondy Mars Express (MEX). Nové snímky zachycují obří pánev Hellas, která se nachází na jižní polokouli rudé planety
Impaktní pánev Hellas je součástí rozsáhlého pohoří Hellespontus Montes a zabírá rozlohu téměř poloviny Brazílie. Vědci předpokládají, že pánev byla v minulosti součástí obřího skalnatého hřebenu. Během závěrečného formování povrchu planety, ale působením extrémního tlaku, došlo k vytlačení části pohoří a jeho následnému zhroucení, které dalo pánvi jeho současný tvar.
Zvrásnělý okraj pánve připisují vědci působení sněhu a silných větrů. Předpokládá se, že v časech kdy měl Mars vlhčí atmosféru, na něm docházelo k častému sněžení. Sníh byl posléze překryt povrchovým prachem a přeměněn na led. Záběry pořízené sondou MEX navíc dokazují, že v průběhu milionů let proběhlo velké množství těchto cyklů. Je tak velmi pravděpodobné, že by led uchovaný pod prachovými nánosy, mohl obsahovat zajímavé vzorky.
Celá oblast Hellespontus Montes je pro vědce mimořádně zajímavou, neboť dokumentuje vliv přírodních sil na rané formování povrchu Marsu. Vědci odhadují stáří pánve Hellas na 4 miliardy let. Vzorky ledu z pánve Hellas by tak mohly sloužit jako zdroj zajímavých informací, na cestě do dávných časů rudé planety.
ESA
RevueVedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)
VědaArcheologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter James, CC0)
HistorieStříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)