Obsahují planetární mlhoviny planety?

17.02.2014 - Michal Švanda

Jako snubní prsten -<p>Prstencová mlhovina M57 je příkladem planetární mlhoviny. Od Země je vzdálena 2 300 světelných let</p>
Jako snubní prsten -

Prstencová mlhovina M57 je příkladem planetární mlhoviny. Od Země je vzdálena 2 300 světelných let


Reklama

Planetární mlhoviny jsou pozůstatky po vývoji hvězd s hmotností porovnatelnou se Sluncem. Tyto hvězdy se v pozdních fázích vývoje překotně zbavují svých nabobtnalých vnějších obálek. Záření odhaleného horkého jádra umírající hvězdy plyn v rozpínající se obálce ohřívá a nutí jej zářit i ve viditelném oboru.

Vzhledem k rychlé proměnnosti se životnost planetární mlhoviny počítá na desítky tisíc let, což je astronomicky velmi krátká doba. Kdybychom život hvězdy přirovnali k životu smrku, doba, během níž je hvězda obklopena zářící planetární mlhovinou, by byla srovnatelná s dobou pádu šišky ze špičky stromu.

Planetární mlhoviny tedy nemají s planetami nic společného a jejich pojmenování má kořen u prvních pozorovatelů – všechny planetární mlhoviny vypadaly v nedokonalých dalekohledech jako rozostřené kotoučky podobné planetám.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2012

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907