Boj o rekord: Překročí supervůz Bloodhound rychlost 1 600 km/h?

07.02.2014 - Jan Miklín

Ve Velké Británii vzniká automobilový speciál Bloodhound SSC, jehož cílem je překonat rychlost zvuku a zároveň současný rychlostní automobilový rekord. Vozidlo tak jde do přímého souboje s jiným superrychlíkem, strojem pojmenovaným North American Eagle


Reklama

Zatímco severoamerický orel (o němž jsme již dříve psali) vznikl přestavbou vyřazené stíhačky Lockheed F-104A a práce na něm začali již v roce 1998, jeho britský konkurent – pojmenovaný po plemeni psa vyznačujícím se vynikajícím čichem – byl ohlášen o deset let později britským ministrem školství. Ten účast na projektu nabídl dvěma slavným postavám automobilové historie: Richardu Noblovi, který se strojem Thrust2 roku 1983 překonal 1 000km/h hranici, a současnému rekordmanovi, Andy Greenovi, jenž na podzim 1997 jako první v automobilu překonal rychlost zvuku.

Cíl: rychlost 1000 mil za hodinu

Zapojení ministra školství není náhodné. Hlavním cílem projektu je totiž studentům představit svět vědy, techniky, matematiky a dalších ve školách relativně neoblíbených a obávaných disciplín v tom nejzajímavějším světle. A co může přitáhnout pozornost více, než boj o rekord! Učitelé i studenti tak mohou sledovat vývoj vozu v přímém přenosu. A že je na co se dívat.

Bloodhound SSC měří na délku necelých 14 m a pohání jej celkem tři motory: o rychlost do necelých 500 km/h se stará proudový Eurojet EJ200 (vyvinutý pro evropskou stíhačku Eurofighter), pak nastupuje hybridní raketový motor Nammo, jenž by měl auto dohnat až k cílové rychlosti 1 600 km/h. Třetí z motorů, formulový osmiválec CA2010 o objemu 2,4 litru a výkonu 750 koňských sil slouží jako pomocný motor pohánějící například pumpu paliva do raketového motoru. Celkový tah motorů dosahuje 335 kN, což je více, než 180 závodních F1!

Neméně důležitá je také aerodynamika: v tak vysokých rychlostech hraje důležitou roli, a tak na tvarování karoserie z uhlíkových vláken na kovové kostře se podíleli inženýři z Swansea University. K testování odporu vzduchu a stability vozidla při nejrůznějších rychlostech využívali počítačových výpočtů.

Oproti původním plánům má projekt zpoždění, a tak není jasné, kdy bývalý vojenský pilot Andy Green usedne poprvé za volant Bloodhounda a kdy dojde k pokusu o překonání rekordu. Až vystartuje, rychlosti 1 600 km/h by měl dosáhnout za necelou minutu.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Siemens NX, Bloodhoundssc.com, Stefan Marjoram, landspeed.com

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907