Plynové masky pro všechny!

11.12.2015 - Redakce Válka Revue

V zákopech první světové války se ochrana proti bojovým plynům stala naprostou nezbytností


Reklama

Na kolorované fotograii z roku 1917 jsou zachyceni dva němečtí vojáci ze západní fronty s mulou. Všichni, včetně zvířete, jsou vybaveni protiplynovými maskami. Dlouhé a vyčerpávající zákopové boje přinesly Velké válce jeden neslavný primát – stala se prvním konfliktem, ve kterém byly masově použity chemické zbraně.

Jako první je vyzkoušela francouzská armáda v podobě nábojů plněných slzotvorným ethylbromacetátem již v srpnu 1914. Opravdový účinek však měl německý útok z 22. dubna 1915 u francouzského města Ypres. Německá armáda tam vypustila z ocelových lahví chlor, který vítr nesl směrem k nepřátelským liniím.

Chlor reaguje s vodou v plicích a tvoří tak kyselinu chlorovodíkovou. Ta může v nižších koncentracích způsobit kašel, zvracení a podráždění očí, při vyšších koncentracích (1 000 částic na 1 milion částic vzduchu) rychlou smrt. Chlor působil devastačně, protože vojáci zpočátku nedisponovali žádným ochranným prostředkem. Jeho účinky později omezilo právě použití plynových masek.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907