V zákopech první světové války se ochrana proti bojovým plynům stala naprostou nezbytností
Na kolorované fotograii z roku 1917 jsou zachyceni dva němečtí vojáci ze západní fronty s mulou. Všichni, včetně zvířete, jsou vybaveni protiplynovými maskami. Dlouhé a vyčerpávající zákopové boje přinesly Velké válce jeden neslavný primát – stala se prvním konfliktem, ve kterém byly masově použity chemické zbraně.
Jako první je vyzkoušela francouzská armáda v podobě nábojů plněných slzotvorným ethylbromacetátem již v srpnu 1914. Opravdový účinek však měl německý útok z 22. dubna 1915 u francouzského města Ypres. Německá armáda tam vypustila z ocelových lahví chlor, který vítr nesl směrem k nepřátelským liniím.
Chlor reaguje s vodou v plicích a tvoří tak kyselinu chlorovodíkovou. Ta může v nižších koncentracích způsobit kašel, zvracení a podráždění očí, při vyšších koncentracích (1 000 částic na 1 milion částic vzduchu) rychlou smrt. Chlor působil devastačně, protože vojáci zpočátku nedisponovali žádným ochranným prostředkem. Jeho účinky později omezilo právě použití plynových masek.
VálkaReplika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)
VědaMezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHO, CC0)
PřírodaDospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)
ZajímavostiZe 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)
VesmírPodle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASA, CC BY-SA 4.0)
