Reklama


Odvrácená strana slavného mořeplavce: Kolumbe, táhni domů!

22.03.2015 - Ella Mortonová

Kryštof Kolumbus má za sebou docela nabitý rok, přestože už je více než pět set let po smrti. Jeho jméno ještě stále rozděluje společnost, především na obou amerických kontinentech. Stal se předmětem vědeckých spekulací i štiplavého humoru


Reklama

Věci se daly do pohybu letos v dubnu, kdy se městská rada v Minneapolis jednomyslně usnesla slavit místo Kolumbova dne Mezinárodní den původního obyvatelstva. V říjnu jejich příkladu následoval i Seattle. V současné době neuznává Kolumbův den jako státní svátek šestnáct amerických států a stále více správních obvodů se přestává soustředit na slavného objevitele a obrací pozornost spíše k dopadům kolonizace na původní obyvatelstvo kontinentu. Tyto změny dokreslují šířící se národní smýšlení, které nejlépe vyjádřil moderátor John Oliver v pořadu Last Week Tonight svým dotazem: „Jak to, že je Kolumbův den pořád v kurzu?“

Pátrání pokračuje

Americký podmořský archeolog Barry Cliff ord v květnu tvrdil, že objevil vrak Santa Maríi, Kolumbovy hlavní lodi, která najela na mělčinu u pobřeží Haiti 25. prosince 1492. „Jsem přesvědčen, že rozsáhlý průzkum vraku přinese vůbec první podrobné archeologické důkazy o Kolumbově objevení Ameriky,“ sdělil Cliff ord stanici BBC. Na vyzvání haitské vlády vyrazila na místo delegace UNESCO, ale návštěva dopadla neslavně – v říjnu tým oznámil, že techniky stavby použité na domnělém Kolumbově korábu pocházejí ze 17. či 18. století. Případ uzavřen, loď dále nezvěstná.

V červnu se ze jména „Kolumbus“ zrodilo i sloveso. Podle webu College Humor označuje výraz „kolumbovat“ situaci, kdy běloši odhalí místo nebo jev, který už domorodci velmi dobře znají, a radostně si připíšou všechny zásluhy.

Objevili Ameriku muslimové?

Minulý měsíc přišla podpásovka od tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana: Na istanbulské konferenci 15. listopadu prohlásil, že Ameriku objevili muslimští mořeplavci už v roce 1178, tedy celá tři století před Kolumbem. Za důkaz považuje zápis v deníku slavného mořeplavce z roku 1492, v němž se zmiňuje mešita na jistém kubánském kopci. Podle většiny odborníků, kteří se záležitostí zabývali, šlo ovšem o čistě metaforickou mešitu – pravděpodobně přírodní úkaz v krajině. To však Erdoğanovi nezabránilo v tvrzení, že muslimové byli za oceánem už ve 12. století.

Původní obyvatelstvo žijící v Severní Americe tisíce let před tím vším přesto nemělo o ničem podobném ani zdání, stejně jako Vikingové, kteří se kolem roku 1000 dostali až k Newfoundlandu.

Pokud to Kolumbus vidí, nejspíš se obrací v hrobě. Jenže i s tím je problém: nevíme totiž přesně, kde tělo italského námořníka leží. Vzhledem k četným posmrtným přesunům může jít hned o několik míst, a to možná souběžně. K přechovávání jeho ostatků se hlásí katedrála Panny Marie ve španělské Seville i Faro a Colón neboli Kolumbův maják v Santu Domingu v Dominikánské republice (španělská varianta objevitelova jména zní Cristóbal Colón).

Ostatky na cestách

Kolumbus zemřel ve španělském městě Valladolid, kde jej také pohřbili. Jeho syn Diego však nechal otcovy ostatky vykopat a poslat do kláštera v Seville, kde zůstaly až do roku 1542, načež je převezli do Santa Dominga v dnešní Dominikánské republice. Tehdy tam právě dostavěli velkolepou katedrálu Santa María la Menor a ta se zdála pro tělesnou schránku slavného mořeplavce příhodným místem.

Jenže v zánovním svatostánku Kolumbovy posmrtné cesty zdaleka neskončily. V roce 1795 vypudila Francie Španělsko z ostrova Hispaniola, který se nyní dělí mezi Haiti a Dominikánskou republiku, a ostatky objevitele Ameriky se dostaly do kubánské Havany. V roce 1898 však Kuba dosáhla nezávislosti na Španělsku a Kolumbus se opět vrátil do Andalusie, kde je nyní pohřben ve zdobné hrobce v sevillské katedrále.

V Dominikánské republice ovšem jistý dělník objevil ve zmíněném chrámu Santa María la Menor bednu s kostmi označenou slovy „Proslulý a vynikající muž, Don Colón, Admirál oceánu“, což okamžitě vyvolalo otázku: Odvezli Španělé zpět do Sevilly ostatky někoho jiného a nechali Kolumba, „proslulého a vynikajícího muže“, v Santu Domingu? Navíc se přízvisko Don Colón, Admirál oceánu, přičítalo i synovi italského námořníka Diegovi. Nalezená tělesná schránka tedy mohla být jeho – nebo dokonce ještě někoho jiného – a pouze skončila uložena ve špatné bedně.

DNA testy? V Domingu těžko

Santo Domingo se však případnou záměnou nenechalo vyvést z míry a vystavělo Kolumbovi hrobku v podobě masivního křížového Faro a Colón. K otevření komplexu měřícího na délku 210 metrů došlo v roce 1992 u příležitosti oslav 500. výročí objevitelské plavby.

Nicméně sevillská katedrála i Kolumbův maják shodně tvrdí, že právě oni stráží ostatky slavného mořeplavce. Do sporu se tak vložila věda: v roce 2006 potvrdily testy DNA, že italskému objeviteli patřily kosti ze Sevilly. To ovšem nevylučuje, že část ostatků zůstala v Santu Domingu. Nicméně správci Faro a Colón odmítají povolit exhumaci, údajně z úcty k mrtvým.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vikingové pobřeží Severní Ameriky nikdy neosídlili trvale. Země byla příliš vzdálená a nepřátelská.

Zajímavosti

Prvním Čechem, který se umístil na stupních vítězů na olympijských hrách, byl v roce 1900 František Janda Suk.

Historie

I když se nemusíme obávat nedostatku kyslíku, lidstvo by se mělo velmi zamyslet nad znečišťováním atmosféry; jedy, které se už dnes na mnoha místech nacházejí, totiž člověka zahubí snáz než pokles koncentrace životodárného plynu.

Věda

Včely si při sběru nektaru musí zapamatovat charakteristické rysy jednotlivých květin. U květů některých citrusů jim tento úkol usnadňuje obsažený kofein

Příroda
Vesmír
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907