Ohnivá tornáda: Nebezpečné divadlo přírody

13.05.2014 - Jan Miklín

Vzdušné víry s větrem o rychlosti několika set kilometrů za hodinu trhající na kusy domy a házející s několikametrákovými objekty jsou strašidelné samy o sobě. A což teprve, když se k nim přidají plameny


Reklama

Ohnivé víry nejsou spojeny s bouřkami a oproti klasickým tornádům jsou méně silné. Jejich původ je podobný i u nás známým „čertíkům“ – prachovým víru, jež vznikají, když horký vzduch vířivě stoupá od rozpálené země.

Ničivá síla ohně

V jádru ohnivého víru – jehož průměr málokdy přesáhne metr – jsou samotné plameny. Ty ohřívají okolní vzduch, který za určitých okolností může začít rychle stoupat, začít rotovat a vytvořit okolo jádra neviditelný obal, vířením vhánějící kyslík ohnivému jádru. Díky přísunu čerstvého vzduchu může teplota uvnitř několik desítek metrů vysokého ohnivého sloupu přehnout i 1 000 °C.

Ohnivá tornáda jsou většinou relativně malá a pomalá, ale najdou se i výjimky. Jedno z nejrozsáhlejších bylo zdokumentováno před jedenácti lety v Austrálii: průměr víru byl takřka půl kilometru a větry dosáhly rychlosti přes 250 km/h. Nejnebezpečnější je kombinace klasického tornáda vyvolaného bouřkou a požáru. Právě tento typ zabil během pouhých patnácti minut téměř 40 tisíc lidí v Japonsku v roce 1923.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907