Ohnivá tornáda: Nebezpečné divadlo přírody

13.05.2014 - Jan Miklín

Vzdušné víry s větrem o rychlosti několika set kilometrů za hodinu trhající na kusy domy a házející s několikametrákovými objekty jsou strašidelné samy o sobě. A což teprve, když se k nim přidají plameny


Reklama

Ohnivé víry nejsou spojeny s bouřkami a oproti klasickým tornádům jsou méně silné. Jejich původ je podobný i u nás známým „čertíkům“ – prachovým víru, jež vznikají, když horký vzduch vířivě stoupá od rozpálené země.

Ničivá síla ohně

V jádru ohnivého víru – jehož průměr málokdy přesáhne metr – jsou samotné plameny. Ty ohřívají okolní vzduch, který za určitých okolností může začít rychle stoupat, začít rotovat a vytvořit okolo jádra neviditelný obal, vířením vhánějící kyslík ohnivému jádru. Díky přísunu čerstvého vzduchu může teplota uvnitř několik desítek metrů vysokého ohnivého sloupu přehnout i 1 000 °C.

Ohnivá tornáda jsou většinou relativně malá a pomalá, ale najdou se i výjimky. Jedno z nejrozsáhlejších bylo zdokumentováno před jedenácti lety v Austrálii: průměr víru byl takřka půl kilometru a větry dosáhly rychlosti přes 250 km/h. Nejnebezpečnější je kombinace klasického tornáda vyvolaného bouřkou a požáru. Právě tento typ zabil během pouhých patnácti minut téměř 40 tisíc lidí v Japonsku v roce 1923.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907