Ohrožené šelmy: Medvědům mizí led pod nohama

Led rychle mizí, a medvědi tak mají stále méně prostoru pro lovení tuleňů, kteří představují jejich hlavní potravu. Každý rok v době, kdy matky a jejich mláďata opouštějí svá doupata, provádí Jon Aars a jeho kolegové z Norského polárního institutu nové sčítání.

Málo mladých

Letos bylo zjištěno, že pouze tři z celkového počtu 29 sledovaných samic přivedly na svět mládě. „To je nižší počet, než jsme předpokládali,“ říká Aars. „Nové mládě má obvykle třetina nebo více dospělých samic.“ Před dvaceti lety se medvídětem mohla každý rok pochlubit dokonce celá polovina dospělých samic. Podle Aarse může jít o důsledek špatných klimatických podmínek nebo jen špatný rok a je ještě brzy dělat nějaké závěry či dokonce tvrdit, že se populace hroutí. „Je to znepokojující, ale jde o relativně malý vzorek [...]. Pokud se to však bude v následujících letech opakovat, bude to důvod ke skutečnému znepokojení.“

Podobně jako u ostatních populací ledních medvědů žijících ve vzdálených oblastech nemají vědci dostatek údajů, aby dokázali zhodnotit, zda populace roste nebo upadá. Aars si je jistý, že počet ledních medvědů na Špicberkách stoupl poté, co se v roce 1973 stalo masové vybíjení medvědů protizákonným. Tenkrát byli medvědi téměř vyhubeni, ale jejich počet se zdvojnásobil a dnes jej Aars odhaduje na 1 900 až 3 600 jedinců. „Se zhoršujícím se stavem ledu přijde chvíle, kdy bude populace trpět, ale nevíme, kdy tato doba nastane.“ Zimní ledová pokrývka v Arktidě dosáhla v roce 2014 své páté zaznamenané nejnižší rozlohy. Tím pokračuje dlouhodobý trend jejího úbytku, k němuž dochází rychleji, než vědci očekávali. Je dokonce možné, že ledová čepice za několik desítek let zmizí docela.