Pojďme zkoumat Mars: Česká mise testuje brýle od Googlu

09.02.2014 - Tereza Pultarová

„OK, brýle, otevřete ledničku!“ Kameran Filip Koubek stojí v kuchyňském koutu spojeném s obytnou a pracovní částí simulované marťanské základny. Na nose má plastové sluneční brýle a očividně se jenom baví


Reklama

Už je to pár dnů, co jsme poprvé vyzkoušeli horkou novinku od Googlu – chytré brýle Google Glass a fráze „OK, glass,“ která slouží k bezdotykovému potvrzování pokynů, se opravdu chytla a teď jí říkáme skoro na všechno.

Google do vesmíru

Náš velitel, Ondřej Doule, kosmický architekt z Floridského technologického institutu, přivezl sebou na základnu jedny Google brýle kvůli ergonomické studii, která se pokusí vyhodnotit, jak bude zařízení fungovat integrované do helmy kosmického skafandru. I když nástroje augmentované reality, původně vyvinuté pro piloty stíhaček a další vojenské aplikace, pomalu vstupují na mainstreamový komerční trh, ve vesmíru je zatím nikdo neotestoval.

„Věřím, že v ne příliš vzdálené budoucnosti se nějaký druh head-up nebo head-down displejů, nebo dokonce projekce informací na vhodnou plochu uvnitř helmy, stane nepostradatelnou součástí navigační výbavy astronautů,“ říká Ondřej. „Kvůli extrémním požadavkům na bezpečnost, pohodlí, ale taky na vlastnosti materiálů v kosmu je astronautika s přijímáním pozemských technologických novinek vždycky několik let pozadu.“

První test

Podle dostupných informací tedy Google brýle zatím do kosmu neletěly a náš tým je nejspíš první, který je zkouší v průběhu simulované kosmické mise. Prvním testovacím objektem byla Tereza. Při průzkumu okolí základny měla za úkol používat Google brýle jako kompas k navigaci v terénu. „Účelem experimentu je testovat nositelné displeje pro účely získávání informací uvnitř kosmického skafandru, v podstatě pro zvýšení efektivity astronautů, lepší bezpečnost a komunikaci,“ vysvětluje Ondřej.

Při experimentu jsme narazili na celou řadu problémů. „Nejdřív jsem se nemohla dostat do helmy, aniž bych si shodila Google brýle,“ říká Tereza. Helma simulovaného kosmického skafandru je zepředu krytá skleněnou bublinou, která je napevno přidělaná k zadní neprůhledné částí. To znamená, že jakmile jednou strčíte hlavu dovnitř, už nemáte šanci nic upravit – ať už jsou to vlasy v očích nebo právě padající brýle. Jakmile jste ustrojení a uvnitř přetlakové komory, skrz kterou opouštíte základnu, musíte se přes veškeré nepohodlí zkrátka přenést, pokračovat v misi, a splnit úkol.

Problémy s přilbou

„Brýle jsou naprogramované, aby se aktivovaly, když zakloníte hlavu asi 30 stupňů dozadu. Já jsem ale na displeji pořád nic neviděla a myslela jsem si, že je to tím, že mi helma brání v pohybu,“ vysvětluje Tereza. „Pak jsem ale přišla na to, že když zavřu levé oko, displej se mi krásně zobrazí – jak se mi brýle posunuly na obličeji, posunulo se i ohnisko.“

Během celého experiment snímala Terezin obličej širokoúhlá kamera připevněná zvnějšku její helmy. Pohyby hlavy spojené s ovládáním Google Glass budou předmětem ergonomického výzkumu. „Myslím, že ten experiment probíhal opravdu dobře, brýle fungovaly, máme hodně dat," komentoval Ondřej výsledky. „Ověřili jsme si, že bezdotyková funkce Google brýlí je opravdu důležitá, protože uvnitř helmy nemáte šanci nic aktivovat dotekem.“

Psali jsme: Čtyři Češi simulují přistání na Marsu v plechovce od tuňáka

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Filip Koubek

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír
Historie

Italské tanky M13/40 postupují africkou pouští. Část Nichollsových obětí tvořily tyto stroje

Válka

Dunajskou deltu obývá nějvětší kolonie pelikánů bílých v Evropě.

Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907