Detailní pozorování echolokátoru vrápenců vedlo k vývoji převratného biomimetického sonaru
Inženýři virginské techniky vyvinuli prototyp robotického sonarového systému, k němuž je navedli vrápenci, netopýři s podivnými strukturami na nose, které mají svůj význam při jejich echolokaci. Nový typ sonaru je svým vzhledem vlastně nosu vrápenců docela podobný.
Netopýři používají echolokaci, tedy zkoumání okolního prostoru pomocí odražených zvukových vln, při lovu a navigaci. Vrápenci jsou přitom v užívání netopýřího sonaru velmi zdatní. Rolf Müller z virginské techniky k tomu podotýká, že netopýří sonary jednotlivých skupin netopýrů nejsou rovnocenné. Vrápenci loví v hustých porostech a musejí tam zvládat létat a chytat kořist, aniž by do něčeho narazili.
Müller a jeho kolegové nejprve důkladně zkoumali, jak sonar vrápenců funguje. Pomocí technologie motion-capture (snímání pohybu v reálném čase), která se v dnešní době hojně používá v zábavním průmyslu, třeba při natáčení filmů nebo vývoji videoher, zjistili, že vrápenci při echolokaci bleskurychle mění tvar nosu i uší. Poznatky získané od vrápenců pak vědci zužitkovali při vývoji prototypu nového převratného sonaru, který sice vypadá zvláštně, ale měl by být lehčí, účinnější a snadněji fungující, než stávající modely.
Acoustical Society of America