Zní to jako scéna z hororu: režisér slavného upírského filmu přišel o hlavu. Jeho lebku ukradl neznámý pachatel z hrobky
Německý režisér F. W. Murnau se stal celosvětově proslulým především díky filmu Upír Nosferatu, natočeným v roce 1922. O čtyři roky později emigroval do Spojených států, kde natočil několik dalších filmů. Úspěch Upíra Nosferatu se mu již ale překonat nepodařilo. Zemřel v roce 1931, při automobilové nehodě v Santa Barbaře v Kalifornii, když se srazil s nezkušeným 14letým řidičem. Poté byl Murnau pochován na hřbitově ve Stahnsdorfu poblíž Berlína.
Jeho hrob se podle informací německých médií stal terčem zlodějů. Na počátku července někdo z hrobu odcizil režisérovu lebku. Podle správy hřbitova by krádež mohla mít souvislost s okultismem. V okolí i uvnitř hrobu se našly zbytky vosku, pocházejícího s největší pravděpodobností ze svíček. Správce stahnsdorfského hřbitova rovněž potvrdil, že se jednalo o cílený útok, sousedící hroby, které patří bratrům slavného režiséra, totiž zůstaly nedotčeny. Policie hledá možné svědky incidentu.
Der Spiegel, The Guardian
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
