Orbitální inženýři z Yale mění trajektorie elektronů v atomech

16.02.2015 - Stanislav Mihulka

Nová studie týmu z Yale představuje trik, který dovoluje podstatně měnit prostorové rozložení výskytu elektronu v elektronovém obalu atomu a tím významně měnit vlastnosti atomů


Reklama

Jak zařídit, aby nikl vypadal a choval se jako měď? Tým Charlese Ahna z Yale to dokáže se svoji novou technologií, která dovoluje měnit vlastnosti atomů změnou jejich atomových orbitalů, tedy prostorového rozložení výskytu elektronů daných atomů. Elektrony určitých atomů mohou být tímto postupem upraveny tak, že atomy získají unikátní magnetické, supravodivé či optické vlastnosti.

Podle Ahna je tímto způsobem doopravdy možné upravit atomové orbitaly atomů niklu do té míry, že budou prakticky totožné s atomy mědi. Základní vlastnosti atomů jsou totiž z podstatné části určeny uspořádáním jejich elektronů. Když se změní atomové orbitaly elektronů, tak se zároveň změní i vlastnosti dotyčných atomů.

Orbitální inženýrství Ahna a spol. vychází z teoretických propočtů a je založeno na takzvané epitaxi z molekulárních svazků, což je klasická metoda pro řízený růst krystalického materiálu po vrstvách o tloušťce jediného atomu. Vědci pomocí této metody vytvořili uspořádanou krystalickou strukturu z vrstvy molekul oxidu titanu, následované vrstvou molekul oxidu niklu a poté vrstvou atomů kyslíku. V takto vytvořeném prostředí se některé elektrony atomů titanu přesunuly k atomům niklu a tím vzniklo elektrické pole, jehož působení pozměnilo tvar atomových orbitalů niklu. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Yale University, Physical Review Letterss 114: 026801

  • Zdroj fotografií: Dhatfield, Wikimedia Commons.

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na každou nově přivezenou várku odpadu se okamžitě vrhají sběrači, kteří doufají, že budou mít ten den štěstí a najdou něco zajímavého. (foto: David Těšínský ©)

Zajímavosti
Historie

Eskortní torpédoborec USS Samuel B. Roberts (DE-413). (foto: Wikimedia Commons, U.S. NavyCC0)

Věda

Exploze hvězdy v souhvězdí Býka, zachycená čínskými hvězdáři v roce 1054, je zřejmě nejznámější pozorovanou supernovou. V době výbuchu byla šestkrát jasnější než Venuše a na denní obloze zářila třiadvaceti dní. (foto: NASA, ESA, Hubble, J. Hester, A. Loll (ASU)CC BY 4.0)

Vesmír

Křik Ashley Peldonové zazní například ve filmech Paranormal Activity, Free Guy nebo třeba Vřískot. (ilustrační foto: Unsplash, Hannah PopowskiCC0)

Revue

Meandry řeky Uvac připomínají bludiště a v některých místech se zatáčejí až o 270 stupňů.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907