Orionův pás v prachu, bouřícím plynu a náruči mladých hvězd

12.11.2014 - Martin Reichman


Reklama

Na hloubkové expozici souhvězdí Orionu je k vidění temná mlhovina i hvězdokupy ponořené do rozsáhlé sítě chuchvalců plynu ve velkém komplexu molekulárních mračen. Trojice nejjasnější hvězd zcela vlevo jsou slavné hvězdy pásu Orionu. Těsně pod Alnitakem, nejnižší ze tří hvězd v pásu, je mlhovina Plamen, která září excitovaným vodíkem a je ponořena do vláken tmavě hnědého prachu. 

Vlevo dole od středu snímku a vpravo od Alnitaku se nachází mlhovina Koňská hlava, což je tmavé vykousnutí v hustém prachu, které je možná nejlépe rozpoznávaným tvarem mlhoviny na obloze. 

Vpravo nahoře se nachází M42, Mlhovina v Orionu, energetický kotel bouřícího plynu, který lze vidět i pouhým okem a ze kterého se rodí nová otevřená hvězdokupa. Hned vlevo od M42 je výrazná modrá reflekční mlhovina, které se někdy říká Běžec a ve které je mnoho jasných modrých hvězd.

Reklama

  • Zdroj textu:

    apod.nasa.org

  • Zdroj fotografií: apod.nasa.org

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zlatá mísa z Ebreichsdorfu.

Věda
Zajímavosti

Krabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.

Vesmír

Před zpozorováním odstřelovačem chrání prostor pohybu i prostá maskovací síť. Na snímku americký voják v Koreji, 1952.

Válka

Marii Terezii na dobru poddaných nezáleželo tak, jak se traduje. Důležitější byl stabilní stát.

Historie

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907