Osudové rozhodnutí: Proč Titanic neměl nikdy vyplout?

21.11.2013 - Zuzana Teličková

Nově objevený dokument dokazuje, že bezpečnostní technik Titaniku Maurice Clarke měl velké pochybnosti o dostatečném množství záchranných člunů na lodi a doporučoval zvýšit jejich počet o polovinu

<p>RMS Titanic odplouvá do Southamptonu 10. dubna 1912.</p>

RMS Titanic odplouvá do Southamptonu 10. dubna 1912.


Reklama

Pět hodin před vyplutím zaoceánského parníku prováděl Maurice Clarke bezpečnostní kontrolu, při níž si dělal průběžné poznámky. Z nich jasně vyplývá, že počet člunů neodpovídal jeho představě o bezpečné plavbě. Připsal ale také, že pokud by své doporučení předložil oficiálně, byla by ohrožena jeho pracovní pozice. Majitelé Titaniku totiž vyvíjeli tlak na jeho nadřízené, aby loď dostala po všech stránkách „zelenou“.

TIP: Nové důkazy: Titanic šel ke dnu kvůli rozsáhlému požáru

Vlastnoruční poznámky Maurice Clarka se na veřejnost dostaly až nyní při aukci v síni Henry Aldridge & Son ve městě Devizes. Pod nadpisem „Čluny“ Clarke uvádí, že není možné zdvojnásobit počet záchranných člunů z dvaceti na čtyřicet kvůli nákladům a nutnosti zvýšit počet členů posádky.

„Navrhuji o padesát procent více,“ píše Clarke. Znamenalo by to přidání dvaceti člunů, které by v případě potřeby unesly 1 767 lidí. Podle Clarka by navíc „dostatek člunů zmírnil paniku“. Zajímavý je také fakt, že když Maurice Clarke svědčil při oficiálním vyšetřování katastrofy, při níž zemřelo 1 522 cestujících, stál jednoznačně na straně svých zaměstnavatelů. Na otázku, zda byl Titanic plně připraven vyplout, odpověděl: „Bezpochyby.“

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907