Pákistán: S prstem na spoušti

14.05.2013

Střety mezi sunnity a šíity, islámští extremisté nebo jadernými zbraněmi vybavená Indie? Co je největším problémem Pákistánu? V prvé řadě to zřejmě bude neochota domluvit se smírně…

<p>Rozdělení jazyka na zóny vnímající různé typy chutí je nesmírně zajímavé – a naprosto mylné.</p>

Rozdělení jazyka na zóny vnímající různé typy chutí je nesmírně zajímavé – a naprosto mylné.


Reklama

Pákistánská vlajka existuje teprve 60 let, ale přesto panují spory o její autorství. Zelená plocha je každopádně symbolem muslimské většiny, bílá reprezentuje minority. Srpek měsíce má údajně znamenat pokrok, hvězda pak světlo a vědomosti

Několik válek se sousední Indií, zbrojení nepřiměřené příjmům chudého státu a interní náboženské spory spojené s ozbrojenými střety vedly k mnoha sociálním, politickým a bezpečnostním problémům, v nichž se Pákistán dodnes utápí.

Země rozdělená islámem

Ústava Pákistánu říká, že islámská víra je státním náboženstvím. Celkem 95 % obyvatel se k islámu také hlásí, což by teoreticky mohlo znamenat semknutost celého státu. Země je ale naopak dějištěm mnoha násilností odehrávajících se mezi příslušníky dvou hlavních islámských větví – převažující sunnitské (v Pákistánu téměř 4/5 muslimů) a minoritní šíitské. Ve střetnutích mezi sunnity a šíity umírá každoročně několik desítek lidí.

Stát ve státě

Velmi vážné problémy vyplývající z odlišného přístupu k islámu má vláda v posledních letech na severozápadě země. Zdejší islámští extrémisté zakazují dívkám chodit do škol, a kolem 200 státních vzdělávacích zařízení dokonce zničili. Ustavili vlastní soudy a podle islámského práva šáríja popravili několik lidí proto, že „žijí neislámsky“. Pákistánská armáda je sice sedmá nejpočetnější na světě, ale ani její jednotky nedokázaly v regionu zjednat pořádek. Podle posledních zpráv se vláda s militantními extrémisty snaží dojednat smír.

Symbol moderního Pákistánu

Dá se říct, že pákistánským symbolem pokroku a odporu proti extrémnímu islámu se stala dvojnásobná premiérka Bénazír Bhuttová. Tato kosmopolitní žena, která studovala jak na americkém Harvardu, tak v anglickém Oxfordu, stála v čele vlády v letech 1988–1990 a 1993–1996. V obou případech skončilo její funkční období odvoláním, jež bylo zdůvodněno podezřením z korupce.

Těžko říct, co bylo na těchto nařčeních pravdy. Je jisté, že pokrokově orientovaná a proti extremistům velmi odvážně vystupující Bhuttová, která rozhodně neodpovídala zažitým islámským představám o tiché a pokorné ženě v domácnosti, vzbuzovala nadšení na jedné a nenávist na druhé straně. V roce 1998 odešla do exilu a vrátila se až v říjnu 2007, když ji tehdejší prezident Parvíz Mušaraf amnestoval ze všech korupčních obvinění. Stala se hlavní opoziční kandidátkou pro volby na konci roku 2007, ale do dalšího vývoje země už nezasáhla. Téměř ihned po návratu na ni byl podniknut útok, který nezraněna přežila, ale přišlo při něm o život 136 lidí v davu. Dalšímu atentátu na konci prosince 2007 ovšem podlehla. Její odkaz stále žije a spojuje i rozděluje celý Pákistán.

Indie – démonizovaný nepřítel 

Jako by země neměla dost vnitřních problémů, zaměstnává se i četnými spory s Indií – nenáviděným jihovýchodním sousedem. Státy se pro sebe vzájemně staly nepřítelem číslo jedna a dokonce si „na svoji obranu“ pořídily jaderné zbraně. V poslední době se k ulehčení mezinárodní veřejnosti začaly indicko-pákistánské vztahy lepšit. Smírným vztahům ale učinily přítrž loňské teroristické útoky v Bombaji, jež jsou připisovány ozbrojeným teroristickým jednotkám s domovským právem v Pákistánu.

Ačkoli Pákistán není dalek přiznání této skutečnosti, k řešení problému a především vydání teroristů do Indie přistupuje dost laxně. Zdá se tedy, že indicko-pákistánské vztahy zůstávají přes veškeré oteplování napjaté. Za dobu své samostatné existence spolu oba státy válčily čtyřikrát a bohužel se nedá s jistotou tvrdit, že v budoucnu budou tyto jaderné mocnosti řešit další spory nenásilně.

STRUČNÉ DĚJINY

Dnešní Pákistán byl kdysi součástí říše Alexandra Makedonského, působili zde Peršané, Řekové, Parthové, Afghánci, Arabové i turkické národy. Posledním „místním“ mocenským gigantem se stala Mughalská říše, která v době vrcholného rozmachu kolem roku 1700 ovládala většinu indického subkontinentu i část dnešního Afghánistánu.

V době rozpadu Mughalské říše se v regionu prosadili Britové. Nejdříve zemi ovládaly jejich soukromé společnosti, v roce 1858 (po obrovském povstání) se změnila forma správy. Po tomto roce byli místní obyvatelé podřízeni přímo Britské vládě. V roce 1876 oficiálně vznikla obrovská kolonie s názvem Britská Indie. V ní se postupně začalo probouzet národní uvědomění budoucích Pákistánců, kteří se coby muslimové cítili utlačováni nejen Brity, ale také hinduistickou většinou v Indickém národním kongresu.

V roce 1947 vznikly nástupnické státy Britské Indie – převážně hinduistická Indie a muslimský Pákistán složený ze západní a východní části. Miliony muslimů v té době mířily do Pákistánu a miliony hinduistů naopak do Indie. Nově vzniklé vlády se nedokázaly vypořádat s tak masivní migrací, což v důsledku vedlo k nepokojům a násilnostem, při nichž přišlo o život zhruba půl milionu lidí. Od té doby se datuje nejen nesmiřitelnost mezi Indií a Pákistánem, ale také věčný spor o oblast Džammu a Kašmíru. Po válce za nezávislost v roce 1971 se od Pákistánu odělila jeho východní část – dnešní Bangladéš. V roce 1999 proběhl v Pákistánu vojenský převrat, po němž v čele stanul prezident Parvíz Mušaraf, který osm let vládl z titulu nejvyššího vojenského velitele. Mušaraf v srpnu 2008 rezignoval a na jeho místo byl zvolen Ásif Alí Zardárí.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: více než 190 milionů (odhad 2012), 6. nejlidnatější země světa
Průměrná doba dožití: 64,13 let
Prům. počet dětí: 3,73 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 66,94 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 37,8 % děti do 15 let, 50 % obyv. mladších než 20,5 roku, jen 4,2 % obyv. starších než 65 let!
Etnické složení: Paňdžábci 44,68 %, Paštuni 15,42 %, Sindhové 14,1 %, Sarjakové 8,38 %, Hindustánci (Muhádžirové) 7,57 %, Balúčové 3,57 %, ostatní 6,28 %
Úřední jazyky: urdština a angličtina; další používané jazyky: paňdžábština, sindhiština, balúčština, paštština, regionální dialekty
Náboženství: muslimové 95 % (z toho sunnité 75 %, šíité 20 %), ostatní (včetně křesťanů a hinduistů) 5 %
Nezaměstnanost: 15 % (2009)
Gramotnost: 50 %

Politika

Typ vlády: islámská federativní republika
Nezávislost: 14. srpna 1947, oddělením od bývalé Britské Indie
Hlava státu: prezident Ásif Alí Zardárí (od 9. září 2008); parlamentní volby v květnu 2013 vyhrál bývalý dvojnásobný premiér Naváz Šaríf
Vláda a volby: Prezident vybrán podle tajné volby v parlamentu a regionálních zastupitelstvech. Z parlamentních voleb tradičním způsobem vychází vůdce majoritní strany nebo koalice jako premiér

Ekonomika

Pákistán po dlouhá léta trpěl vnitřními politickými spory, nízkými mírami zahr. investic a nákladnými konfrontacemi se sousední Indií. Země je závislá na zemědělství, které zaměstnává téměř 50 % pracovních sil. V posledních letech dochází k výrazné inflaci a krizi státního rozpočtu.
HDP na hlavu: 2 600 USD (odhad 2008), zhruba stejně jako Jemen nebo Uzbekistán
Měna: pákistánská rupie; 1 dolar = cca 80 rupií; 1 Kč = cca 3,50 rupií
Vývoz: textil, rýže, kožedělné výrobky, sportovní potřeby, chemikálie, koberce a rohožky
Dovoz: nafta, stroje, plasty, dopravní prostředky, jedlé oleje, papír, železo a ocel, čaj

GEOGRAFIE

Rozloha: 803 940 km2, o něco větší než Turecko, více než desetinásobek rozlohy ČR
Hranice: Indie 2 912 km, Afghánistán 2 430 km, Írán 909 km, Čína 523 km
Podnebí: Převážně suché s horkými léty a chladnými nebo studenými zimami. Obecně málo srážek. Obrovské teplotní a srážkové rozdíly samozřejmě panují mezi pobřežím Arabského moře a zasněženými vrcholky Karakoramu.
Průměrné měsíční teploty: Karáčí – 17–34 °C; Islámábád – 7–40 °C, Čitral – 0–35 °C, Péšávar – 10–33 °C
Měsíční srážky: Karáčí – 0–65 mm; Islámábád – 50–255 mm, Čitral – 10–100 mm, Péšávar – 8–80 mm
Nejnižší a nejvyšší bod: Indický oceán 0 m / K2 (Mt. Godwin-Austen) 8 611 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Hackeři ovládají mnoho důmyslných způsobů, jak se dostat k vašim citlivým údajům.

Zajímavosti

Do největší floridské zoo zavítala tento týden veterinární zubařka Jamie Berningová. Do jejího zubařského křesla zde během tří dnů usedla (či spíše ulehla) pestrá směsice zvířecích obyvatel. Doktorka Berningová se zde v rámci „týdne zubů“ podívala na zoubek gorilímu samci, lvici, šimpanzovi, tapírovi, vydře nebo třeba hrabáči kapskému.

Revue

S velkými pelagornitidy se další ptáci Antarktidy období eocénu nemohli vůbec měřit

Věda

Tato kreveta harlekýn by podle některý zoologové měla být samostatným druhem Hymenocera elegans, který je jasně rozlišitelný podle modrých okrajů skvrn.

Příroda

Cesta mezihvězdného poutníka Sluneční soustavou.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907