Panenský Kavkaz: Jedno z posledních míst, které dosud nepoznamenala ruka člověka

17.05.2019 - Kateřina Helán Vašků

Jen málokteré přírodní poklady dnes můžeme označit za nedotčené. Západní Kavkaz, jehož lesy vypadají stejně jako před 500 tisíci roky, kdy místo obývali neandertálci, k nim však patří. Tamní nížiny i hory osídlilo ohromující množství druhů, včetně levharta perského či zubra evropského

<p>V chráněné lokalitě s nížinami i vysokými vrcholy se dobře daří pestré paletě zvířat a rostlin. Jedním z druhů, žijících jen v oblasti západního Kavkazu je například Kozorožec kavkazský.</p>

V chráněné lokalitě s nížinami i vysokými vrcholy se dobře daří pestré paletě zvířat a rostlin. Jedním z druhů, žijících jen v oblasti západního Kavkazu je například Kozorožec kavkazský.


Reklama

Západní Kavkaz představuje synonymum divoké přírody, odkud se každou chvíli může vynořit vlk, medvěd, rys, či dokonce levhart. A drží i jedno evropské prvenství: Spolu s Komijskými pralesy pokrývajícími horská pásma na severu Uralu zůstává jediným velkým pohořím starého kontinentu, které dosud nepoznamenala ruka člověka

Hory nad mořem

Lokalitu západního Kavkazu o rozloze téměř 300 000 ha utváří několik dílčích částí, včetně Kavkazské chráněné krajiny, národního parku Soči a řady menších chráněných území. Rozsáhlý region se táhne od severovýchodního pobřeží Černého moře dál podél hranic Ruské federace a Gruzie.

Oblast pokrývají rozlehlé pásy vysokohorských pastvin, nížinný i horský lesní porost či alpinské louky. Pestrost krajiny dokreslují unikátní ekosystémy, díky jejichž rozmanitosti našly v místě domov mnohé endemitní druhy, které se jinde na světě nevyskytují. Jen mezi vysokohorskými rostlinami k nim patří celá třetina

Zubři v ohrožení

Pro milovníky lesů představuje západní Kavkaz ráj na Zemi: V jeho přímořské části mohou obdivovat panenské porosty dubů, habrů, buků a jedlí, ve vyšších polohách pak jedlovo-smrkový les, břízy i javory. Na východě se lze setkat nejen se smrky a jedlemi, ale také s cedry. Bohatství tamní flóry je ohromující – zahrnuje téměř 1 580 druhů cévnatých rostlin a 700 druhů hub, z nichž mnohé se řadí k ohroženým. 

TIP: Duchové Bělověžského pralesa: Velcí a přesto zranitelní zubři evropští

Netknutou divočinu dokresluje pestrá fauna, čítající bezmála 384 druhů obratlovců a 60 druhů savců, včetně divokých prasat, medvědů, vlků, rysů a jelenů. K nejvzácnějším živým pokladům západního Kavkazu patří zubr evropský, který je bohužel na pokraji vyhynutí. Jedná se přitom o největšího volně žijícího přežvýkavce Evropy.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907