Parník Great Eastern: Prokleté plující město

08.11.2015 - redakce 100+1

Parník Great Eastern představoval v době svého vzniku v roce 1859 vrcholné technické dílo a největší loď světa. Jenže jeho stavbu a následný provoz provázela řada neštěstí, což mu vyneslo pověst prokletého plavidla


Reklama

Mělo jít o nejúžasnější loď, jakou kdy svět spatřil – své stavitele však nakonec přivedla k bankrotu, a některé dokonce do předčasného hrobu. Přesto parník Great Eastern zaznamenal i jeden velký úspěch – asistoval při pokládání prvního telegrafního kabelu přes Atlantik. 

Autorem megalomanského projektu se stal Angličan Isambard Kingdom Brunel (1806–1859), vrchní inženýr společnosti Great Western Railway, která vlastnila a provozovala tratě z Londýna do Bristolu a později do Exeteru. Železnice a mosty, jež Brunel navrhoval, zkracovaly vzdálenosti i čas, jeho lodě křižovaly Atlantik, avšak konstruktér sužovaný nevyléčitelnou nemocí ledvin chtěl víc. Navrhl proto luxusní plovoucí město pro čtyři tisíce cestujících, které mělo délkou 210 metrů a šířkou 25 metrů několikrát překonat jakékoliv plavidlo, jež kdy brázdilo oceán.

Atrakce pro celou Evropu

Stavět se začalo roku 1854 v londýnských loděnicích inženýra Johna Scotta Russella, jenže krátce před zahájením prací místo zachvátil požár. Majitel loděnice se nakonec musel zadlužit – a teprve poté mohla začít na březích Temže vyrůstat jedna z největších atrakcí tehdejší Evropy. Na ohromném staveništi pracovalo 12 tisíc mužů a budoucí námořní unikát tam chodili obdivovat obyčejní lidé i hlavy států. 

„Loď disponovala také novými konstrukčními prvky. Jako první byla celokovová a měla dvojitý trup,“ popisuje Evžen Škňouřil, autor knihy Atlas lodí. Plavidlo měla pohánět ohromná kolesa a zároveň lodní šroub, a navíc mohlo využít i plachty.

Russell však neodvratně směřoval ke krachu, loď nakrátko dokonce zabavila banka a stavba musela být přerušena. Nakonec sice plavidlo Brunelovi vrátili, ovšem pod podmínkou, že ho co nejrychleji dokončí. Nicméně komplikace neustávaly: Když už se podařilo gigantickou loď zkonstruovat, ukázalo se, že bude obrovský problém dostat ji na vodu.

Čtyřnásobek rozpočtu

V listopadu 1857 měl být parník poprvé spuštěn na hladinu a zadlužená loděnice se rozhodla, že z události udělá velkou show, na kterou prodala okolo tří tisíc vstupenek. Jenže všechno dopadlo úplně jinak. Dělníci nedokázali obra na vodu vůbec dostat: Ve všeobecném chaosu se náhle ozvalo obrovské vrzání, načež na jedné z brzd praskl ohromný řetěz. Pět mužů utrpělo zranění, jeden zemřel. Plavidlo se přitom pohnulo o pouhý metr a dvacet centimetrů.

Míjely týdny a nekonečné postrkování kovového monstra k vodě si nakonec vyžádalo 90 dní. Ani potom však neměl Brunel moc důvodů k radosti – náklady na samotné spuštění dosáhly třetiny rozpočtu na celou loď, a to ještě nebyly vybaveny interiéry. Jejich zařízení pak trvalo dalších 18 měsíců a projekt definitivně spolykal čtyřnásobek původně předpokládané částky.

Brunelův kolaps

Ani tím ovšem trápení Isambarda Brunela nekončilo. Při výběru kajuty ho přepadla mozková příhoda a vizionář zkolaboval. Na panenskou plavbu se tak jeho vysněná loď vydala 17. června 1860 bez něj. Jenže i tehdy dostála své pověsti prokletého plavidla: jeden z parních kotlů explodoval a pět členů posádky zemřelo.

TIP: Ďáblovo moře: Co zahubilo posádku holandské lodě Ourang Medan?

Jako osobní a nákladní parník pak Great Eastern sloužil poměrně krátce. Komerční plavby podnikal do roku 1863 na trase Liverpool – New York. Oproti plánovaným tisícům však bývalo pasažérů podstatně méně – od 35 platících při prvním vyplutí až po 700 cestujících v pozdějších letech. Loď se měla plavit daleko na východ, ale do Austrálie či Indie se nikdy nepodívala.

Plavidlo se stalo zároveň ohromnou obchodní katastrofou i technickým zázrakem a zůstalo v provozu asi třicet let. „Dožilo“ pak jako plovoucí tančírna, sklad a reklamní poutač. Práce na jeho sešrotování nakonec začaly už tři dekády po první plavbě. Majitel lodi zemřel v 53 letech, krátce po nešťastné premiéře svého díla.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikimedia



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Northrop Grumman B-2 Spirit – vývoj tohoto víceúčelového strategického bombardéru probíhal v maximálním utajení. (foto: Shutterstock)

Válka
Zajímavosti

Lidé se superneurony mají paměť jako mladíci. (foto: Shutterstock)

Věda

Poprava císaře Maxmiliána, vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía. Obraz fracouzského malíře Edouarda Maneta. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. (CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. KnightCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907