Partyzáni s rýči a lopatkami zkrášlují města

04.09.2014 - redakce 100+1

Za bílého dne, pod rouškou noci, v partě, nebo osaměle. Pokaždé ale se stejným cílem – partyzánsky zasáhnout a zkrášlit. Jejich nástroji jsou lopatky, rýče a motyčky. Jejich misí je guerilla gardening čili partyzánské zahradničení


Reklama

Komu se nelení, tomu se zelení. A tam, kde se nezelení, zasahují partyzánští zahradníci. Překvapili vás rozkvetlé betonové skruže nebo tulipány v prasklinách chodníků? Pravděpodobně jste tak viděli stopu, kterou po sobě zanechal jeden z členů hnutí guerilla gardening. Většinou se navzájem neznají, ale řídí se stejnými pravidly: sázejí pouze na veřejných prostranstvích, která dokáže zeleň zkrášlit.

Bez zákazu i povolení

Neexistuje sice zákon, který by zmíněnou aktivitu výslovně zakazoval, na druhou stranu však není ani povolena. „Jde o činnost nijak neorganizovanou a necentralizovanou, která vede k tomu, že se veřejná místa, kde žijeme, stávají zelenějšími a krásnějšími,“ vysvětluje anonymně podstatu hnutí jeden z jeho členů. Vybraná lokalita by se podle něj měla nacházet někde, kudy často chodíme: jednak proto, abychom se z počinu mohli těšit, ovšem hlavně proto, abychom se o vysazené květiny mohli starat. „Každý má jinou strategii, já osobně si myslím, že je dobré si nejprve najít vhodné místo a pak teprve přemýšlet, co tam vysázím,“ dodává Marek Uhlíř, zakladatel guerilla gardeningu v České republice.

Zásady zahradnického partyzána

Většina zahradnických partyzánů považuje za ideální ona typicky městská místa: například nejrůznější zanedbaná polorozbořená betonová torza, opuštěná parkoviště apod. Sází se většinou v noci, ale někteří odvážlivci se do terénu vydávají i za bílého dne. „Nájezdy“ se většinou plánují na jarní měsíce, aby výsadba alespoň nějakou dobu vydržela. Ne vždy si ovšem partyzáni akci vhodně načasují – třeba když osázený objekt v brzké době stavaři zboří nebo město ve stejné lokalitě naplánuje výsadbu oficiální. S tím však musí každý zelený partyzán počítat. Platí ovšem přísné pravidlo – nikdy nezasahovat do soukromých pozemků!

Za prapředky hnutí přitom můžeme považovat Angličany, kteří v 17. století osázeli panské louky v hrabství Surrey zeleninou. Samotným termínem „guerilla gardening“ pak byla poprvé označena akce americké umělkyně Liz Christyové a její skupiny Green Guerilla, která v roce 1973 společnými silami přeměnila jedno opuštěné parkoviště v New Yorku na krásnou zahradu. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost 5/14

  • Zdroj fotografií: Guerilla Gardening

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V čínských náboženstvích silně zakořenila potřeba uctívat zesnulé předky na fyzickém místě. Kremaci proto lidé volí neradi. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové objevená unikátní římská mozaika znázorňuje legendární souboj Achilla s Hektorem.

Věda
Reklama
Vesmír

Spojenečtí vojáci si prohlížejí tank Panther, který se převrátil do řeky u belgického města Houffalize.

Válka

Friedrich Küchenmeister ve jménu vědy využil v polovině 19. století odsouzence na smrt k úspěšnému pokusu, jímž doložil cyklus tasemnice dlouhočlenné.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907