Pesticidy zabíjí schopnosti, včely netrefí domů

18.07.2014 - Zuzana Teličková

Poprvé v roce 1994 byla z Francie hlášena nevysvětlitelná rozsáhlá úmrtí včelstev a roku 2006 napříč Spojenými státy americkými docházelo k jejich bezprecedentnímu „mizení“. Včelí populace, která se v globálním měřítku stará o opylování 30 % všech plodin, v současnosti mizí rychlostí mezi 10 až 30 % ročně!


Reklama

Tchajwanští vědci s největší pravděpodobností odhalili příčinu tohoto znepokojivého trendu, jímž zřejmě je pesticid imidacloprid. V čele výzkumu vedeného na Národní tchajwanské univerzitě stojí profesor entomologie Yang En-čeng. Jeho tým už několik let sleduje včely pomocí mikroteček aplikovaných na jejich záda laserem a monitorovacích zařízení na bázi infračervených detektorů.

Zhouba v pesticidech

 

Tchajwanci přišli na to, že včely, které byly ve stádiu larev vystaveny účinkům imidaclopridu, pesticidu z třídy neonicotinoidů, se sice vyvinou v dospělé jedince, ale ztrácí schopnosti nutné k přežití. Už jen 10 částic v jedné miliardě, které bylo obsaženo v nektaru přineseném dospělými včelami do úlu, poškozuje nervový systém včel. Ty pak nejsou schopny naučit se, jak v dospělosti samy sbírat životně potřebný nektar. Jestliže dávka insekticidu, kterému byly larvy vystaveny, odpovídá 50 částicím v jedné miliardě, projevují včely při sběru viditelný neklid a nejsou schopny najít cestu zpět do úlu. Kolaps kolonie je tak nevyhnutelný.

Evropská komise už dříve předpokládala, že za úhynem včel stojí neonicotinoidy, a tak loni přistoupila k dvouletému zákazu používání této třídy pesticidů. Mohlo by jít o první krok správným směrem. Imidacloprid je jinde ve světě, včetně Tchaj-wanu, stále široce používán.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907