Pestré opice: Proč mají různě zbarvené obličeje?

09.08.2021 - Zuzana Teličková

Evoluční biolog z University of California a jeho kolegyně Sharlene Santanová zkoumali, do jaké míry ovlivňují zbarvení obličeje významné faktory jako je geografické umístění, hustota větví, srážky nebo teplota

<p>Mandrilové jsou blízce spřízněni s paviány a geneticky ještě bližší jsou jim drilové. Mandrilové a drilové byli dříve zařazeni do stejného rodu jako paviáni <em>(Papio)</em>, ale dnes mají svůj samostatný rod <em>Mandrillus.</em></p>

Mandrilové jsou blízce spřízněni s paviány a geneticky ještě bližší jsou jim drilové. Mandrilové a drilové byli dříve zařazeni do stejného rodu jako paviáni (Papio), ale dnes mají svůj samostatný rod Mandrillus.


Reklama

Vědci zjistili, že pigmentace obličeje – jak je tmavý nebo světlý – závisí na geografických faktorech (například opice žijící blízko rovníku mají tmavší kůži), kdežto znaky na obličeji mají souvislost s velikostí skupiny a počtem příbuzných druhů žijících v okolí. Tzv. opice starého světa obývající Afriku a Asii vytvářejí rozmanité sociální struktury. Kupříkladu mandrilové žijí ve skupinách čítajících až 800 jedinců. Orangutani naopak tráví většinu času o samotě, společně žijí pouze matky s mláďaty. Šimpanzi zase tvoří malé skupinky, které se čas od času shromažďují do obrovských tlup, a paviáni pláštíkoví žijí podle složitých hierarchických pravidel zahrnujících harémy, klany i speciální tlupy.

TIP: K čemu má kahau nosatý tak velký frňák? Je odznakem plodnosti

Zatímco primáti sdružení v malých skupinách mají obličeje víceméně stejné, ve velkých sociálních skupinách najdeme značné rozdíly. Hlavním důvodem je podle Michaela Alfara potřeba rozeznat v davu konkrétní jednotlivce.

„Obličeje jsou opravdu důležité pro rozeznávání jedinců. Navíc se domníváme, že barevné vzory mají co do činění s rozlišováním příbuzných druhů a jsou důležité pro sociální komunikaci v rámci druhu,“ vysvětluje Alfaro. „Lidé jsou dnes pobláznění do Facebooku, ale náš výzkum naznačuje, že primáti spoléhají na obličej při určování, kdo je kamarád a kdo soupeř, už 50 milionů let.“

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907