Pět nejčastějších mýtů o spánku

05.11.2015 - Jaroslav Petr

Poznáme, když budeme spát o hodinku méně? Vyplatí se přispat si? Jak rychle se tělo vyrovná se spánkovým deficitem a dá se dospat o víkendu?


Reklama

Většina lidí ví, že nedostatek spánku narušuje celkovou rovnováhu našeho organismu. Velmi výrazně se to projevuje například na regulaci pocitu hladu a vyvolává i zdravotní komplikace. O spánku ale také panuje množství polopravd a mýtů. Jaké jsou ty nejčastější a jak je to se spánkem ve skutečnosti?

  1. Zkrácení spánku o jednu hodinu se nijak neprojeví

    Ve skutečnosti má i o hodinu kratší spánek za následek zhoršené logické uvažování a zpomalené reakce. Poznamená také činnost oběhového systému, energetickou bilanci organismu a odolnost k infekcím.

  2. Změně spánkového režimu se tělo rychle přizpůsobí

    Obvykle se dokážeme poměrně rychle vypořádat s posunutím spánku o jednu či dvě hodiny. Při výraznější změně se můžeme s následky potýkat i celý týden.

  3. Pokud si přispíme, zaženeme únavu z namáhavého dne

    Délka spánku je nesporně důležitá, neméně významná je však také jeho kvalita. Pokud spíme špatně, probudíme se neodpočatí, i kdybychom spali dostatečně dlouho.
     
  4. Po pracovním týdnu se můžeme „dospat“ o víkendu

    Víkendové „přispání“ vykompenzuje deficit z pracovního týdne jen částečně. Delší spánek ve volných dnech může narušit chod vnitřních biologických hodin. Pak je pro nás obtížné jít si v neděli včas lehnout a ještě těžší v pondělí ráno vstát. Lidé spí navíc o víkendu obvykle méně než během pracovního týdne, protože se dlouho do noci baví.

  5. Během spánku mozek „vypne“

    Nervové buňky se při spánkovém „opakování“ aktivují v příslušných mozkových centrech stejně, jako když jsme danou událost bezprostředně prožívali. Spáč si tak upevňuje nejrůznější dovednosti. Pokud například houslista cvičí večer obtížnou pasáž skladby, aktivují se u něj následně ve spánku nejen neurony sluchového centra při vzpomínce na melodii, ale také nervové buňky center řídících pohyb rukou a prstů. Spící houslista si obtížné místo několikrát přehraje „v hlavě“ a v mozku se mu pevněji uloží informace o správném prstokladu. Jakmile pak ráno vstane a těžkou pasáž si přehraje, jde mu to o poznání lépe než předchozího dne.

 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tolkienovi vydělaly jeho knihy tolik peněz, že litoval, že neodešel do důchodu dříve. Kvůli své slávě se navíc musel nechat vyškrtnout z telefonního seznamu.

Zajímavosti

Mozkové čipy přeloží mozkové vlny do srozumitelného textu

Věda

Do řeky, která v belgické zoo protéká výběhem rodinky orangutanů, umožnili přístup vydrám.

Revue

Současná astronomie nahlíží na Plejády jako na otevřenou hvězdokupu vzdálenou zhruba 445 světelných let, jejíž členky vznikly z jednoho prachoplynného mezihvězdného mračna asi před 110 miliony roky. 

Vesmír

Svatý Jiří byl podle křesťanské hagiografie římský voják pocházející z Anatolie, dnešního Turecka. Jeho nejslavnější zápas s drakem se měl odehrát u města Kyrény v Libyi.

Historie

Britské motorové čluny na hlídce v roce 1940.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907