Proč jsou mravenčí univerzálové výkonnější než specialisté?

05.06.2013 - Zuzana Teličková

Úspěšné fungování mravenčích kolonií bylo vždy připisováno dokonalé dělbě práce. Ukazuje se však, že všechno může být jinak

<p>Farmářsky zaměřená věznice Bastøy se chce stát prvním čistě ekologickým zařízením svého druhu na světě</p>

Farmářsky zaměřená věznice Bastøy se chce stát prvním čistě ekologickým zařízením svého druhu na světě


Reklama

Nová studie dr. Anny Dornhausové z katedry ekologie a evoluční biologie university v Arizoně však tuto teorii nepodporuje. Její tým sledoval 1 142 mravenců druhu Temnothorax albipennis z jedenácti různých kolonií. Jednotliví mravenci tohoto druhu se vzájemně neliší tvarem ani velikostí těla, takže jsou pro všechny typy práce v mraveništi stejně vybaveni. V průběhu pozorování byli rozděleni do dvou skupin: na specialisty, tj. jedince, kteří určitou práci vykonávali neustále nebo velmi často, a univerzální dělníky, kteří činnosti měnili podle potřeby. Vědci mravence barevně označili a měřením délky času potřebného ke splnění určitého úkolu zaznamenávali výkonnost každého z nich.

Dr. Dornhausová ke svému překvapení zjistila, že mravenci-specialisté nejsou při práci, na kterou mají být „odborníky“, efektivnější než ostatní mravenci. Při plnění jejich úkolů se naopak někteří univerzální dělníci ukázali být šikovnější. V mraveništi tedy zjevně neplatí pravidlo, že pokud někdo vykonává stále stejnou práci, jeho výkon se zrychlí a zkvalitní. Podle dr. Dornhausové spočívá úspěšný chod mraveniště především ve vytrvalé dřině, bez ohledu na to, jestli konkrétní úkony provádějí jedinci, kteří pro ně mají vlohy. To, že mnozí z nich vykonávají stále stejnou činnost, vysvětluje Dornhausová snahou vyhnout se chaosu, který by v mraveništi nastal, kdyby všichni dělali všechno.

S tímto názorem souhlasí také odborník Mike Kaspari z univerzity v Oklahomě. Podle něj mravenci šetří časem. Kdyby všichni dělali množství různých úkolů, zdržovalo by je neustálé rozhodování, co je potřeba udělat právě teď, a další drahocenné chvilky by promrhali přecházením z jedné činnosti na druhou. „I člověk je výkonnější, když je zavřený v jedné místnosti a pořád dělá to samé, ačkoliv se v této činnosti nijak nezlepšuje,“ říká Kaspari. Zatím není jasné, jak mravenci mezi sebou jednotlivé úkoly rozdělují a proč některým z nich dlouho trvá, než se vůbec pustí do práce. „Možná to souvisí s prahem citlivosti. Někteří lidé se pustí do mytí nádobí, hned jak uvidí v dřezu dva špinavé kousky. Jiní tuto práci neudělají dřív, než se na lince začne kupit aspoň deset použitých talířů a hrnků. U mravenců to může být podobné.“ Dr. Dornhausová se výzkumem mravenčích kolonií bude zabývat i nadále. Chce například změřit, jak dlouho mravencům trvá, než přejdou od jednoho druhu práce ke druhému, a kolik času jim zabere přechod z jednoho konce mraveniště na druhý.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907