Zlatavý nápoj bohů: Pivo a jeho neuvěřitelné rekordy

10.01.2015 - Kateřina Vašků

Zní to neuvěřitelně, ale pivním mokem se naši předkové opájeli již před sedmi tisíci lety. Jeho obliba přitom neklesá ani na počátku 21. století. S konzumací piva se ovšem pojí také množství fantastických rekordů, přičemž mnoha z nich se pyšní i Češi


Reklama

Za kolébku opojného kvašeného nápoje můžeme považovat starověkou Mezopotámii. O tamní znalosti výroby a konzumaci piva se přitom dozvídáme především z nápisů na dobových hliněných tabulkách, z nichž nejstarší vznikla bezmála před šesti tisíci lety a popisuje například skupinu lidí srkajících pivo ze společné mísy pomocí rákosových stébel.

Sumerské pivo se ovšem dostalo i do nejstarších mezopotamských legend a zmínky o něm najdeme také v pradávném eposu o Gilgamešovi. Tamní patronkou piva a zároveň tou, která podle legendy odhalila lidstvu tajemství jeho výroby, měla být bohyně Ninkasi.

Nechmelený pradědeček

Skutečnost však byla poněkud prozaičtější: dávní Sumerové objevili pivo zřejmě náhodně, když do některých hliněných nádob s obilím omylem natekla voda, což později k údivu zemědělců dalo vzniknout kalnému, lehce omamnému nápoji. Tajemství kvašeného moku však znaly i jiné kultury a společnosti napříč kontinenty. Pivo se hojně konzumovalo ve staré Číně i v předkolumbovské Americe a jako zdroj síly a léčivý prostředek jej používali také Egypťané, staří Řekové a Římané nebo Vikingové.

Tehdejší pivní mok měl ovšem s vychlazeným „tuplákem“, jak jej známe dnes, společného jen velmi málo. Hlavní výrobní složky představovaly ječmen, slad a kvasinky. Dnešní nezbytná přísada – chmel – však chyběla. Dávná nechmelená piva zvaná „ale“ (čti „ejl“) byla rovněž značně kalná a přidávaly se do nich rozmanité byliny jako zelená hořčice, sezamová semínka, rozmarýn a tymián.

Tekutý chléb

Na rostoucí oblibě opojného nápoje ve středověku měla překvapivě velký podíl opatství. „Tekutý chléb“ se zde vařil a posléze konzumoval především během půstů. Každé opatství mělo přitom vlastní recepturu, kterou si pečlivě střežilo. Ústup výroby klášterního piva započal až koncem vrcholného středověku, kdy se dostalo ke slovu měšťanské pivovarnictví podporované panovníkem. Charakteristickou hořkou chuť, pro kterou ho dnes zbožňují miliony konzumentů, získal mok až v 15. století. Právě tehdy totiž přišli obchodníci z dnešní Belgie a Nizozemska s novinkou vpravdě revoluční: začali do piva přidávat zmiňovaný chmel. Od té doby popularita chmeleného moku rostla a od 18. století již svého staršího nechmeleného sourozence z trhu zcela vytlačil.

Obliba konzumace piva však neklesá ani dnes, právě naopak: v roce 2012 se nahořklého nápoje vyprodukovalo ve světě celkem 1,95 miliardy hektolitrů, tedy o 22 milionů více než o rok dříve. Jen pro srovnání – vína se za stejný rok vyrobilo pouze 252 milionů hl, tedy téměř osmkrát méně. Produkce vína se navíc v důsledku zhoršujících se klimatických podmínek neustále mírně snižuje.

Národní nápoj Čechů

Pro mnohé Čechy představuje pivo nápoj bezmála národní a „zajít na jedno“ u nás patří k vítaným kratochvílím. Oblibu zlatavého moku v našich zeměpisných šířkách potvrzuje také údaj z Guinnessovy knihy rekordů: se spotřebou 160,5 litru na osobu za rok (měřeno v roce 2005) patří Češi vůbec k největším konzumentům piva na světě. Na dalších příčkách pak najdeme Irsko, Německo, Itálii a Rakousko.

Ale pozor – to, že je u nás pivo tak oblíbeným nápojem, ještě neznamená, že jej také nejvíce vyrábíme. Ačkoliv ani v žebříčku světových producentů si nestojíme špatně (24. místo), doslova pivní Mekkou se v posledních letech překvapivě stala Čína. Se svými 490 miliony hl piva vyprodukovanými v roce 2012 jí nestačí ani takové pivní velmoci jako Spojené státy, Brazílie, Rusko a Německo, jež se ve stejném žebříčku umístily v první pětici.

Pivo čili život hrou

O úloze chmelového moku v rámci společenského kontaktu a mírnění každodenních útrap bylo napsáno mnohé. Jako nepostradatelný „přítel“ se objevuje i v mnoha uměleckých dílech, z nichž jmenujme například Čechům dobře známou postavu vojáka Švejka.

Politické a kulturní polemiky, případně filozofování nad smyslem lidského bytí však nejsou jedinými doprovodnými jevy, které konzumace piva přináší – tekutý chléb totiž také obveseluje a podněcuje fantazii. Jeho milovníci tak již stihli vymyslet řadu pivních zlepšováků, uspořádat množství pivních her a festivalů a především vytvořit celou řadu neuvěřitelných rekordů. A to v disciplínách, které svou fantazií a hravostí mnohdy předčí i ty nejdivočejší sny.

Pod vodou chutná nejlépe

Začněme ale disciplínou poměrně obvyklou, totiž pitím piva na rychlost. Světovým šampionem, jehož jméno zdobí i stránky Guinnessovy knihy rekordů, se v této kategorii stal americký rodák z Pensylvánie Steven Petrosino, který do sebe v roce 1977 obrátil „tuplák“ pouze za 1,3 sekundy.

Nezáleží však jen na tom, jak rychle pivo vypijeme, ale také jak přesně to uděláme. Rekordů v tomto ohledu vznikla celá řada – za všechny jmenujme disciplíny jako nejdelší hromadný přípitek, pivní štafetu nebo pití piva z půllitru v zubech.

Nelze nezmínit ani pokročilejší soutěže, jež po účastnících vyžadují značné fyzické, někdy až akrobatické dovednosti. Patří mezi ně třeba pití piva ve stoji na rukou, kdy soutěžící nejprve ze stojky udělá klik, poté uchopí půllitr pouze ústy a následně zlatavý mok vypije. A na své si jistě přijdou i milovníci vodních sportů, kteří se mohou poměřit například v kategorii pití piva pod vodou. 

Tupláky místo posilovny

O další pivní rekord se v roce 2009 pokusili také majitelé americké hospody The Auld Dubliner Irish Pub v kalifornském Tustinu. Vyrobili největší sklenici piva na světě: měřila 2,5 metru na výšku, 1,1 metru v průměru a vážila úctyhodných 408 kilogramů. Po naplnění pivem se její celková váha vyhoupla na 1,3 tuny a ohromné pivní „sklo“ si svými rozměry vysloužilo zápis do Guinnessovy knihy rekordů.

Dalším hrdým pivním šampionem se stal Reinhard Wurtz z Austrálie v roce 2007. Za vypracovanými bicepsy tohoto číšníka rozhodně nehledejte dlouhé hodiny strávené v posilovně, nýbrž nošení pivních půllitrů. Wurtz si jich dokáže naráz naložit celkem dvacet a bez rozlití je elegantně přenést na vzdálenost čtyřiceti metrů. Tím trumfnul i dosavadní světovou šampionku Anitu Schwartzovou, které se podobný počin podařil „jen“ s šestnácti kousky. 

Dům z pivních tácků

Ani na druhém konci světa ovšem „pivaři“ nezahálejí. Svědčí o tom mistrovský kousek Číňana Li Kuej-wena, ke kterému se muž odhodlal v roce 2010 ve východočínském městě Wen-čou: ve svém automobilu měl přejet po šedesátimetrové dráze vytvořené z 1 798 pivních láhví, což se mu skutečně v čase 8 minut a 29 sekund nakonec podařilo. K šílené myšlence jej přivedl – jak jinak – pivní sedánek s přáteli.

O tom, že popíjení piva představuje pro jeho příznivce bezmála filozofii, svědčí i počin německého designéra Svena Goebela. Zatímco například tibetští mniši vytvářejí složité ornamenty z písku, které později zničí, aby tak vyjádřili pomíjivost lidské existence, Goebel docílil něčeho podobného s pivními tácky: vytvořil z nich totiž dům o pěti místnostech včetně stolu, židlí a krbu. Jakmile byl ovšem rekord uznán, muž svůj „pivní hrad“ dobrovolně zbořil.

Síla hodná veverky

A jaké že je vlastně vůbec nejsilnější pivo, které kdy spatřilo světlo světa? Nepochybně mok zvaný The End of History (Konec dějin), který vyrobil skotský pivovar BrewDog. Tento kousek vás zaručeně dostane do kolen, neboť obsahuje celých 55 % alkoholu. Jedná se přitom skutečně o nápoj nadmíru exkluzivní: po celém světě koluje pouhých dvanáct jeho exemplářů, přičemž za jeden zaplatíte v přepočtu asi patnáct tisíc korun.

Zapálení milovníci zvířat nechť nyní přeskočí pár řádků – celkový design tohoto výjimečného piva je totiž zcela jistě nepotěší: láhve jsou zastrčeny do vycpaných zvířat, přičemž k tomuto účelu byly zvoleny převážně veverky a králíci. Avšak vzhledem k tomu, že se poslední „veverčí“ láhev prodala v roce 2010, musejí vášniví sběratelé zapátrat v jiných vodách. Nejsilnější komerčně dostupné pivo přitom v současnosti se svým 43% alkoholovým podílem představuje Schorschbock 43 vyrobený v německém Oberasbachu

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Hackeři ovládají mnoho důmyslných způsobů, jak se dostat k vašim citlivým údajům.

Zajímavosti

Do největší floridské zoo zavítala tento týden veterinární zubařka Jamie Berningová. Do jejího zubařského křesla zde během tří dnů usedla (či spíše ulehla) pestrá směsice zvířecích obyvatel. Doktorka Berningová se zde v rámci „týdne zubů“ podívala na zoubek gorilímu samci, lvici, šimpanzovi, tapírovi, vydře nebo třeba hrabáči kapskému.

Revue

S velkými pelagornitidy se další ptáci Antarktidy období eocénu nemohli vůbec měřit

Věda

Tato kreveta harlekýn by podle některý zoologové měla být samostatným druhem Hymenocera elegans, který je jasně rozlišitelný podle modrých okrajů skvrn.

Příroda

Cesta mezihvězdného poutníka Sluneční soustavou.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907