Plantagon, první „rostlinodrap“: Revoluce v pěstování potravin

14.10.2013 - Jan Miklín

Ve Švédsku položili základní kámen stavby, která by ve velkém mohla změnit způsob pěstování potravin. Vertikální skleník Plantagon představuje prototyp budovy, zabírající jen málo místa, avšak schopné zásobovat celé město čerstvými produkty


Reklama

Ve městech žije stále více obyvatel: zatímco dnes je to něco málo přes polovinu všech lidí, odhady pro rok 2050 hovoří o zhruba 80 %. Počet obyvatel Země – a tím i měst – navíc stoupá i v absolutním měřítku. Velké aglomerace tak potřebují dovážet stále více potravin, aby své obyvatelstvo uživily.

Urbánní zemědělství

V současné době je navíc úroda produkována poměrně neefektivně: na dvou třetinách zemědělské půdy se pěstují obilniny, a ty jsou z velké části využívány jako krmivo pro zvířata, nikoli na přímou spotřebu. Skoro všechny potraviny navíc doslova křižují svět, což je také náročné na energii. Jak z toho ven?

Autoři konceptu Plantagonu vycházeli i z toho, že v západním světě roste poptávka po potravinách čerstvých, lokálních a nezatížených množstvím chemie. Právě tu by měl městský skleník uspokojit. Jako další výhody autoři uvádějí třeba zamezení šíření chorob (zvířata nebude potřeba převážet na velké vzdálenosti), omezení vlivu přírodních katastrof a špatného počasí na úrodu (namísto velkých, zranitelných ploch bude existovat velké množství malých, snadno nahraditelných buněk) i úsporu vody a dalších zdrojů.

Rostliny v mrakodrapu

Studie navrhuje několik typů vertikálních skleníků: od samostatně stojících po „parazitické“, připevněné na již stojící budovy. Jádro samostatné stavby tvoří spirála, stoupající od přízemí (kde se skrývá technické zázemí) až po samotný vršek budovy. Její parametry jsou uzpůsobeny maximálnímu zisku sluneční energie. Budova může mít tvar koule (jako je tomu u rozestavěné ve švédském Linköpingu), nebo kužele, ve kterém mohou na severní straně být i klasické kanceláře. Druhá varianta, nazývaná „parazitická“, je vlastně skleněná fasáda o tloušťce šesti metrů, která skrývá systémy pro pěstování rostlin, avšak zároveň umožňuje průchod světla dovnitř budovy, která může být využívána jako dosud.

Velký důraz se klade na ekologickou šetrnost celého systému. Ve skleníku by neměla být používána hnojiva nebo geneticky upravené rostliny. Samozřejmostí je maximální využití CO2, odpadů, tepla nebo vody tak, aby celá budova měla co nejmenší ekologickou stopu.

  • Zdroj textu:

    Profimedia, Plantagon

  • Zdroj fotografií: Profimedia, Plantagon

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Přestože USA vstoupily do války na jaře 1917, o rok později se jich ve Francii ještě nenacházelo mnoho

Válka

Rajský plyn byl populární už v 19. století

Věda

Rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.

Vesmír
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907