Plasty ze zahrádky: Knoflíky z mléka a oblečení z kukuřice

07.11.2015 - redakce 100+1

Plasty, u jejichž kolébky nestojí ropa, ale například obilniny, jsou na vzestupu. Z kukuřičných produktů už umíme šít rozložitelné plastové oblečení a brněnští vědci dokážou plast vyrobit i z použitého fritovacího oleje


Reklama

Každý Čech vyprodukuje ročně kolem 300 kg odpadu a mnozí odborníci hovoří o moderní éře jako o „době plastové“. Superodolné polymery se však vždy nevyráběly jen z ropy: už Henry Ford údajně experimentoval u svých vozů s plasty založenými na sóje a konopí.

Knoflíky z mléka

Pravěk plastů započal na loukách a v lesích, přestože tam bychom jejich úsvit zřejmě nečekali. Nejrozšířenějším polymerem na Zemi je totiž základní stavební látka rostlinných buněčných stěn – celulóza, která se stala rovněž matkou prvního plastu, tedy celuloidu.

Snad ještě méně bychom s výrobou plastů spojovali krávy na pastvinách, respektive jejich mléko. Už v roce 1900 však na Světové výstavě šokoval Pařížany galalit, umělá hmota, z níž vznikaly knoflíky, hřebeny, pianové klávesy či šperky – a která se vyráběla právě z kravského mléka. „Na začátku stojí kravské mléko, jež se zpracovává na tvaroh. Ten se poté odtuční a následným lisováním a reakcí s formaldehydem se získává galalit,“ popisuje technologii výroby zmíněného plastu Jiří Brožek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Kukuřičné oblečení

Na pletacích strojích v České Třebové začala před nedávnem vznikat textilie, která se v kompostu rozloží během tří měsíců. U jejího zrodu totiž stála obyčejná kukuřice: moderní materiál se vyrábí z kyseliny polymléčné, jež se pro průmyslové účely získává z kukuřičného škrobu.

„Pokud kyselinu polymléčnou umístíme do prostředí o vyšší teplotě a vlhkosti, například do kompostu, kde teplota po určité době dosahuje šedesáti stupňů Celsia, začne se rozpadat. Znamená to, že je v přírodě rozložitelná, kompostovatelná,“ vysvětluje Brožek. Z kyseliny polymléčné vznikají rovněž některé struny pro 3D tisk. Stejně jako výše zmíněná textilie by tedy třeba i plastové náušnice vyrobené touto metodou měly skončit nikoliv v tříděném plastovém odpadu, ale v kompostu

Bakteriální pomocníci

Vědci z Vysokého učení technického v Brně zase pracují s bakteriemi, které umějí na plast přetvořit použitý fritovací olej. „Asi třicet procent použitého oleje využijí bakterie typu Cupriavidus necator pro vlastní růst a zbytek, čili sedmdesát procent materiálu, plně přemění na bioplast,“ vysvětluje vedoucí týmu Ivana Márová.

Navíc nejde o pouhý akademický pokus. Jistá čínská továrna chce už letos začít z použitého fritovacího oleje vyrábět fólie pro zemědělce – Číňané se v něm totiž doslova topí a jeho zpracování a přeměna na ekologický plastový materiál jim nabízí skvělé řešení.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přemysl Otakar II. a jeho syn Václav zlepšili postavení Židů v českých zemích.

Historie

Jednu z největších podzemních prostor parku představuje i Gua Rusa neboli „jelení jeskyně“.

Cestování
Reklama

Zbrusu nový kráter na Marsu

Vesmír

V Grónsku mizí led přímo před očima

Věda

PzKpfw IV Ausf. H od instrukční divize Lehr v předvečer vylodění v Normandii

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907