Plasty ze zahrádky: Knoflíky z mléka a oblečení z kukuřice

07.11.2015 - redakce 100+1

Plasty, u jejichž kolébky nestojí ropa, ale například obilniny, jsou na vzestupu. Z kukuřičných produktů už umíme šít rozložitelné plastové oblečení a brněnští vědci dokážou plast vyrobit i z použitého fritovacího oleje


Reklama

Každý Čech vyprodukuje ročně kolem 300 kg odpadu a mnozí odborníci hovoří o moderní éře jako o „době plastové“. Superodolné polymery se však vždy nevyráběly jen z ropy: už Henry Ford údajně experimentoval u svých vozů s plasty založenými na sóje a konopí.

Knoflíky z mléka

Pravěk plastů započal na loukách a v lesích, přestože tam bychom jejich úsvit zřejmě nečekali. Nejrozšířenějším polymerem na Zemi je totiž základní stavební látka rostlinných buněčných stěn – celulóza, která se stala rovněž matkou prvního plastu, tedy celuloidu.

Snad ještě méně bychom s výrobou plastů spojovali krávy na pastvinách, respektive jejich mléko. Už v roce 1900 však na Světové výstavě šokoval Pařížany galalit, umělá hmota, z níž vznikaly knoflíky, hřebeny, pianové klávesy či šperky – a která se vyráběla právě z kravského mléka. „Na začátku stojí kravské mléko, jež se zpracovává na tvaroh. Ten se poté odtuční a následným lisováním a reakcí s formaldehydem se získává galalit,“ popisuje technologii výroby zmíněného plastu Jiří Brožek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Kukuřičné oblečení

Na pletacích strojích v České Třebové začala před nedávnem vznikat textilie, která se v kompostu rozloží během tří měsíců. U jejího zrodu totiž stála obyčejná kukuřice: moderní materiál se vyrábí z kyseliny polymléčné, jež se pro průmyslové účely získává z kukuřičného škrobu.

„Pokud kyselinu polymléčnou umístíme do prostředí o vyšší teplotě a vlhkosti, například do kompostu, kde teplota po určité době dosahuje šedesáti stupňů Celsia, začne se rozpadat. Znamená to, že je v přírodě rozložitelná, kompostovatelná,“ vysvětluje Brožek. Z kyseliny polymléčné vznikají rovněž některé struny pro 3D tisk. Stejně jako výše zmíněná textilie by tedy třeba i plastové náušnice vyrobené touto metodou měly skončit nikoliv v tříděném plastovém odpadu, ale v kompostu

Bakteriální pomocníci

Vědci z Vysokého učení technického v Brně zase pracují s bakteriemi, které umějí na plast přetvořit použitý fritovací olej. „Asi třicet procent použitého oleje využijí bakterie typu Cupriavidus necator pro vlastní růst a zbytek, čili sedmdesát procent materiálu, plně přemění na bioplast,“ vysvětluje vedoucí týmu Ivana Márová.

Navíc nejde o pouhý akademický pokus. Jistá čínská továrna chce už letos začít z použitého fritovacího oleje vyrábět fólie pro zemědělce – Číňané se v něm totiž doslova topí a jeho zpracování a přeměna na ekologický plastový materiál jim nabízí skvělé řešení.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907